11.08.2014

Národní soustava kvalifikací definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání a zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech. Jak NSK u nás vznikala a v jakém je dnes stádiu jsem si povídala s Jiřím Strádalem, hlavním metodikem projektu NSK2.

NSK vznikla před devíti lety. Co bylo na počátku a jak si tento instrument máme
představit dnes?

Na počátku bylo vědomí, že dnešní člověk se musí učit celý život. Dále to byla
skutečnost, že zatímco doklady o školním vzdělání jako výuční list, vysvědčení či
diplom jsou všeobecně známé a uznávané, doklady o absolvovaných kurzech jsou
neprůhledným mořem certifikátů a osvědčení, jejichž kvalita a důvěryhodnost se jen
těžko posuzuje. Navíc je mnoho lidí, kteří ovládají určitou práci a zároveň nemají kurz
s certifikátem, protože dovednosti získali praxí.
Proto vznikla vize, že mluví-li se o celoživotním učení, je nutné, aby mělo svůj rámec,
který by byl transparentní a důvěryhodný pro občany i zaměstnavatele. Rámec, který
bude obsahovat a popisovat všechny kvalifikace mající na trhu práce nějaký smysl a
který bude založený nikoliv na tom, kde, kdy a jak dlouho se co člověk učil, ale na
výsledcích učení, tedy na jeho skutečných znalostech a dovednostech.

Součástí vize byla i myšlenka, že mají-li být kvalifikace skutečně smysluplné na trhu
práce, musí je tvořit sami zaměstnavatelé.

Proto byl připraven zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání,
který definuje NSK a pravidla jejího schvalování, autorizací a zkoušek.

Je třeba říci, že NSK by nevznikla bez finanční podpory z evropského sociálního
fondu, který pokrývá většinu nákladů (zbytek je ze státního rozpočtu). Je to právě EU,
která svým členským zemím doporučuje vytváření kvalifikačních soustav založených
na principu výsledků učení, proto je finanční podpora z její strany logická.

Obsah kvalifikace odpovídá potřebám praxe

Dnes si tento instrument můžeme představit jako systém umožňující dospělým lidem
získat plnohodnotnou celostátní kvalifikaci, aniž by museli chodit do školy. Tento
nástroj dále umožňuje zaměstnavatelům snadno identifikovat, co umí člověk
přicházející s osvědčením o profesní kvalifikaci. Stačí si na webu NSK otevřít její
hodnoticí standard, který detailně popisuje, co přesně musel žadatel o místo
prokázat u zkoušky. Zaměstnavatel navíc získává garanci, že obsah kvalifikace
skutečně odpovídá potřebám praxe, protože ho nezpracovávali ani úředníci, ani
školy, ale jeho kolegové z branže, tedy zástupci zaměstnavatelů.

Základní jednotkou NSK je tzv. profesní kvalifikace. Je to způsobilost vykonávat určitý
soubor pracovních činností, který dává možnost pracovního uplatnění (např. montér
výtahů, obsluha čerpací stanice, chůva, sportovní masér, administrátor projektu,
logistik ve výrobě, logistik v dopravě aj.). Obvykle se jedná o užší jednotku než
povolání či obor vzdělání. Každá profesní kvalifikace má kvalifikační standard a hodnoticí standard. Kvalifikační
standard určuje, co je třeba znát a umět. Hodnoticí standard určuje, jakými kritérii a
postupy se zjistí, zda uchazeč o kvalifikaci potřebnými znalostmi a dovednostmi
skutečně disponuje.

Zkoušení občanů z profesních kvalifikací provádějí tzv. autorizované osoby, které
získají pro konkrétní kvalifikaci autorizaci vydanou příslušným ministerstvem (tzv.
autorizujícím orgánem). Odborné a technické požadavky na autorizované osoby jsou
také součástí hodnoticího standardu.

Průzkumy ukazují, že každý druhý občan ČR pracuje v jiné oblasti než pro jakou se
připravoval ve škole. Komu systém kvalifikací slouží?

NSK je potenciálně určená všem dospělým občanům, kteří díky ní mohou získat
trhem práce žádanou kvalifikaci. Poslouží však i firmám, kterým může pomoci v
personální práci, ve vzdělávání a hodnocení pracovníků, v plánování jejich rozvoje
včetně adaptačního procesu.

Jednou cílovou skupinou občanů jsou ti, kteří pracují v jiné profesi, než pro kterou se
připravovali ve škole. Podle různých průzkumů je to každý druhý občan ČR.

Další skupinou jsou lidé, kteří sice stále pracují ve své původní profesi, ale rádi by ji
změnili. Důvodem může být klesající poptávka zaměstnavatelů, potřeba vyššího
příjmu, neúnosně se zvyšující pracovní nároky, přestěhování nebo prostě touha dělat
něco jiného. Tady je samozřejmě nutné absolvovat kurz.

Zásadní skupinou pak jsou uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Ti mají
díky NSK příležitost získat v rámci dotované rekvalifikace osvědčení o profesní
kvalifikaci NSK a tím nepochybně zvýšit svou cenu na trhu práce.

Kdo a jakým způsobem rozhoduje o standardech jednotlivých kvalifikací? Jak se
daná kvalifikace v NSK objeví, kdo rozhoduje o jejím zařazení?

Základem je síť tzv. sektorových rad, v nichž jsou zastoupeni nejvýznamnější zástupci
zaměstnavatelů v příslušném sektoru (zástupci profesních a zaměstnavatelských
svazů, cechů, společenstev, asociací a klíčových firem). Ti po dosažení vzájemné
shody a na základě analýz trhu práce rozhodují o tom, které kvalifikace mají
vzniknout nebo se revidovat. Vliv mají zároveň i zástupci příslušného autorizujícího
ministerstva a samozřejmě i gestor zákona č. 179/2006 Sb., Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy ČR.

Po konečném rozhodnutí a vzniku profesní kvalifikace je pro ni pod patronací
sektorové rady ustavena pracovní skupina odborníků z praxe, kteří tvoří její
standardy. Ty jsou následně předmětem dalších posuzování a projednávání v rámci
sektorové rady i mimo ni, dokud nedojde ke konsensu.

Kolik kvalifikací je nyní v systému zahrnuto?

Nyní je schváleno kolem 650 profesních kvalifikací, dalších cca 300 je dotvářeno nebo
obíhá ve schvalovacích procesech a dalších cca 200 je na začátku své tvorby.

Jaký je o ně zájem? A o jaké kvalifikace je zájem největší? Zájem o profesní kvalifikace byl zpočátku velmi vlažný, v posledních dvou letech ale
rychle narůstá. V tuto chvíli se počet lidí s osvědčením NSK blíží ke sto tisícům.

Největší zájem je o kvalifikace z oblasti bezpečnostních služeb, suverénně
nejžádanější kvalifikací je strážný. Mezi nejžádanější kvalifikace dále patří sportovní
masér, chůva, asistentka-sekretářka, florista, kvalifikace z oblasti kominických služeb
a kvalifikace z oblasti gastronomie a cestovního ruchu.

Mají tyto kvalifikace mezinárodní platnost na úrovni EU?

Srovnatelnost kvalifikací v rámci EU je dnes postavená na tzv. Evropském rámci
kvalifikací (EQF), který má osm společně nadefinovaných úrovní a jednotlivé členské
země mají za úkol své kvalifikace k těmto úrovním přiřadit. Kvalifikace NSK jsou již při
svém vytváření k těmto úrovním přiřazovány.

V čem se liší formální vzdělávání od toho „dalšího”?

Formálním vzděláváním se chápe vzdělávání ve školské soustavě, které vede
k jednotlivým stupňům vzdělání a je definované školským zákonem nebo
vysokoškolským zákonem. Vedle něho se rozlišuje neformální vzdělávání (v kurzech)
a informální učení (při němž se člověk učí sám, především praxí a životem). Dalším
vzděláváním se rozumí vzdělávání dospělých. Patří sem především vzdělávání
neformální, ale někdy se sem počítá i např. dálkové studium v rámci formálního
vzdělávání.

Je období maturit, je možné v rámci NSK získat certifikát o maturitní zkoušce?

Maturita vede ke stupni vzdělání a toho lze dosáhnout jen podle postupů daných
školským zákonem, tedy ve škole podle jednotných pravidel. Profesní kvalifikace NSK
nevedou samy o sobě ke stupni vzdělání, ale v řadě případů lze profesní kvalifikace
tzv. skládat do úplných profesních kvalifikací. V praxi to znamená, že držitel
osvědčení o těchto profesních kvalifikacích má možnost přihlásit se do nějaké školy k
závěrečné či maturitní zkoušce z příslušného oboru odpovídajícímu dané úplné
kvalifikaci a získat tak plnohodnotný výuční list či maturitu.

Další aktuální problematikou jsou učitelé působící na školách bez patřičného
pedagogického vzdělání. Přemýšlí se o nějaké formě studia v rámci NSK, která by
pomohla tuto situaci řešit?

Uvažuje se o tom, ale překážkou je, že pedagogické kvalifikace jsou přesně stanoveny
zákonem. Bez legislativních změn to nepůjde.

Projekt je časově omezen. Co plánujete do budoucna a jak bude zajištěna
životaschopnost NSK?

Zajištění životaschopnosti NSK po skončení projektu v červnu 2015 je důležitou
prioritou Národního ústavu pro vzdělávání, který je správcem NSK i MŠMT, které je
gestorem zákona č. 179/2006 Sb. Obě tyto instituce mají ve svých organizačních
strukturách útvary, které budou zajišťovat další vývoj a revize kvalifikací NSK i
fungování souvisejících informačních systémů. Za tímto účelem disponují i
konkrétními kompetentními pracovníky. Vyčleněné kapacity pro svou zákonnou roli v
procesu autorizací již má i většina autorizujících ministerstev. V současné době jsou
řešeny otázky způsobu zapojení dalších subjektů.

zdroj: modernivyucovani.cz, Iva Kvašňáková