9.11.2015

Česko má od minulého týdne prvních pět sexuálních asistentek, které budou tělesně či duševně handicapovaným lidem pomáhat pracovat s jejich sexualitou. Některé budou poskytovat konzultace, jiné budou asistovat aktivně. Podle stanoviska ministerstva vnitra sexuální asistence není v rozporu se současným trestním řádem.

Budoucí sexuální asistentky prošly několika školeními pod vedením organizací a jednotlivců, kteří provozují či propagují sexuální asistenci ve Švýcarsku a Německu. Minulý čtvrtek pak pět sexuálních asistentek dostalo certifikát od organizace Rozkoš bez rizika. Činnost začnou provozovat od ledna.Ženy se mohou handicapovaných dotýkat a mít s nimi sex. Učí je ale také uvědomit si rozdíly mezi muži a ženami, říkat ne, mluvit o svých potřebách a pohlavním styku, používat sexuální pomůcky či navazovat partnerské vztahy. Pomáhají párům se začátkem intimního života. Informují o antikoncepci. Poskytují také poradenství příbuzným.

„Mám zkušenosti s tím, že když sexuální pracovnicím prozradím, že jsem na vozíku, tak mě odmítnou. Je to z toho důvodu, že nemají zkušenost s postiženými. Možná mají i strach, tak to prostě nedělají. Jak se potom má cítit postižený člověk, když ho takto odmítne pracovnice, která to vlastně dělá za peníze,“ říká propagátor sexuální asistence Tomáš Pik, který je kvůli vzácné genetické poruše čtvrtým rokem na invalidním vozíku. U sexuálních asistentek tak podle něho bude záruka, že handicapovaného klienta neodmítnou a budou vědět, jak s ním pracovat.

Služby asistentek si klienti zaplatí. V etickém kodexu, které všech pět žen podepsalo, je uvedena maximální cena za hodinu 1200 korun. Na mezinárodní konferenci o sexuální asistenci v Praze to uvedla ředitelka Rozkoše bez rizika Lucie Šídová. Pět ženských asistentek je podle ní začátek. Postupně by se mohli zaškolit i mužští sexuální asistenti, neboť poptávka po službách je u obou pohlaví.

„Sexuální asistentky byly dobře vybírány. Samy se pro práci rozhodly. Mají letité zkušenosti s muži a s prací s tělem. V praxi se už s lidmi s postižením setkávaly,“ uvedla Šídová.

Ministerstvo: Sexuální asistence není v rozporu se zákonem

Prostituce v České republice není trestným činem. „Projekt sexuální asistence lze i za současné právní úpravy úspěšně realizovat. Nebude v rozporu s právní úpravou definující trestný čin kuplířství,“ řekl na konferenci Michal Šmíd z ministerstva vnitra, které na dotaz Rozkoše bez rizika vypracovalo posudek.

Splněno však musí být několik podmínek. Jednou z nich je, že Rozkoš bez rizika ani jiná organizace nebude poskytovat prostředníka mezi klienty a sexuálními asistentkami. V tom případě by to totiž mohlo mít rysy kuplířství.

Podle Petra Eisnera, který se specializuje na poradenství pro postižené k sexuálním tématům, lidé vnímají sexualitu postižených stále jako něco „skandálního a úchylného“.

„Člověk je vnímán stále jako věc, jako zvířátko, jako věčné dítě,“ podotkl odborník. Podle něj se ale situace postupně zlepšuje. Odhaduje, že zhruba polovina organizací a zařízení pro postižené „práci se sexualitou klientů“ zvládla a bere je jako muže a ženy, někde jsou ale naopak „na nule“.

Rozkoš bez rizika nyní vyčká, jak se asistence v praxi osvědčí. Za rok či rok a půl by pak případně uspořádala další školení pro zájemkyně i zájemce o profesi.

Rozhovor.

Nejsme prostitutky, ale spíše sexuální učitelky, říká v rozhovoru pro iDNES.cz jedna z prvních pěti vyškolených sexuálních asistentek. Zdravotně i duševně handicapovaným pomůžou s erotickými pomůckami či masáží, vyloučený není ani samotný sex. Mezi asistentkou a jejím klientem však nesmí vzniknout citové pouto. Zpovídaná žena chtěla zůstat v anonymitě.

Minulý týden jste byla organizací Rozkoš bez rizika pasována na jednu z prvních pětisexuálních asistentek v Česku. Jak bude tato služba probíhat? Jak se například budete domlouvat s klienty?
Vzhledem k zákazu kuplířství nesmíme naši službu nabízet prostřednictvím dalších osob či zařízení. Každá sexuální asistentka proto bude mít své webové stránky, kde na sebe bude nabízet kontakt. V ideálním případě si klient napíše nebo zavolá sám přímo sexuální asistentce.

Poskytujete služby již v současnosti, nebo je to ještě v procesu plánování?
Teprve před pár dny jsme byly pasovány a musíme si udělat živnostenské listy, takže jsme se rozhodly, že služby budeme poskytovat od ledna příštího roku.

Myslíte si, že bude po těchto službách poptávka?
Myslím, že ze strany klientů určitě. Už teď mají zájem. Otázkou ale zůstává jejich finanční situace. Mnozí z nich si myslí, že je to sociální služba, která je zadarmo, a to tak bohužel není. Dohodli jsme se na maximální ceně za hodinu 1 200 korun. Před samotnou sexuální asistencí je vhodná, nebo spíše nutná, první schůzka, která stojí pouze pět set korun.

K čemu tato schůzka je?
Na té se dohodne, co klient očekává, co sexuální asistentka může nabídnout a jak bude vše probíhat. U první schůzky možná u některých klientů budou muset být přítomni jejich osobní asistenti, pokud to jejich zdravotní stav bude vyžadovat. Určitě je ale lepší osobní setkání pouze asistentky a klienta. Schůzka se bude odehrávat v nějakém neutrálním prostředí, třeba v restauraci u kávy, nikoli v intimním prostředí. Bude to čistě informativní schůzka, na které se domluví průběh sexuální asistence.

Co je náplní práce sexuální asistentky? Je to i přímo sexuální styk?
Každá sexuální asistentka má své limity. Některé styk vůbec neposkytují, ale jsou i takové, které ho nevylučují. To znamená, že může proběhnout. Já si ale myslím, že u handicapovaných lidí není sexuální styk úplně na první místě. Myslím, že jim jde hodně o prožívání blízkosti, o mluvení o tomto tématu. Sexuální uvolnění se kromě toho dá poskytnout i jinou formou, třeba masáží. Sexuální asistence ale znamená i to, že naučíme klienta masturbovat, používat sexuální pomůcky, aby si neublížil. Jsou totiž klienti, kteří ani toto neumí. Sexuální styk se tedy nevylučuje, ale není to rozhodně prioritou ani podmínkou sexuální asistence.

Mohu se zeptat, kde budou vaše limity?
Já v podstatě sexuální styk nevylučuji.

Kdo budou vaši klienti? Tělesně i mentálně postižení? Muži, nebo i ženy?
Každá sexuální asistentka si nastaví svoje hranice a limity, ale já osobně mohu říct, že budu spolupracovat s fyzicky i mentálně postiženými klienty. S muži i ženami. Dokonce poskytujeme i sexuální asistenci pro páry. To znamená, že když se chce pomilovat nějaká dvojice tělesně či mentálně postižených osob, tak si může pozvat sexuální asistentku, aby je to případně naučila, pomohla jim a vysvětlila, co a jak. Aby jim tak pomohla rozvíjet jejich sexuální život.

Cílem je, aby klient zvládnul vlastní sexuální život

Minulý týden jste podepsala etický kodex sexuálního asistenta. Co obsahuje?
Základem tohoto kodexu je, že sexuální asistentka se bude snažit svojí činnost vykonávat tak, aby klient byl vždy spokojen, aby mu nijak neublížila a neposunula ho v jeho vývoji zpět. Bude vždy brát ohled na jeho potřeby a postižení, nebude ho diskriminovat, bude k němu přistupovat jako ke každému jinému člověku. Další věcí je diskrétnost, ať už ze strany asistentek, tak ze strany klientů. Sexuální asistentka se zavazuje nemluvit o svých klientech, nerozšiřovat informace o jejich jménech, postižení, o tom, jakou sexuální službu třeba preferují. Stejně tak klienti by neměli hovořit o svých sexuálních asistentkách. Samozřejmě u lidí s mentálním handicapem toto nelze stoprocentně zaručit, protože povinnost mlčenlivosti třeba ani nebudou chápat. Může stát, že když bude klient v nějakém ústavu, tak se samozřejmě pochlubí touto zkušeností. Je ale také na sexuální asistentce, co vše klientovi o sobě sdělí.

Předpokládáte, že budete mít dlouhodobé klienty?
To v kodexu není úplně ukotveno. Máme několik zahraničních modelů. Nevím, jestli česká veřejnost zná film s Helen Huntovou, který se jmenuje Sezení. Jeho děj je právě o sexuální asistenci. Asistentka tam má limitovaný počet sezení na šest. Cílem sexuální asistence totiž není to, aby se klient stal stálým klientem asistentky, o což se snaží prostitutky. Ale jde o to vychovat klienta na sexuální úrovni tak, aby byl poté schopen uplatnit se po této stránce i v běžném životě. Je to něco jako sexuální učitelka. Nejde nám o to, abychom si klienta připoutaly, ale abychom mu pomohly rozvíjet jeho sexualitu.

Nechtěla bych proto poskytovat tuto službu jednomu klientovi častěji než jednou za týden. V každém případě si také musíme hlídat takzvaný přenos mezi terapeutem a klientem, což znamená zamezit tomu, aby se do nás klient zamiloval. Nemělo by vzniknout citové pouto mezi klientem a asistentkou. Myslím že toto nebude problém u tělesně postižených klientů. U mentálně postižených klientů by se to ovšem mohlo stát.

Jak tomu předejít?
Když sexuální asistentka vycítí, že k ní má klient nějaké nezdravé pouto, měla by kontaktovat nějakou svoji kolegyni a sezení přerušit, případně ho předat jiné sexuální asistentce. Sexuální asistentka neznamená přítelkyně. Mentálně postižení toto ovšem mohou hůře chápat.

Kde budou sexuální asistentky své služby provozovat?
Některé sexuální asistentky uvažují o tom, že by si vytvořily nějaké své bezbariérové místo, kde by tuto službu provozovaly. Převážná většina schůzek se ale asi bude odehrávat přímo u klientů v domácnosti nebo v zařízení a ústavech. Je samozřejmě možné si objednat i hotelový pokoj.

Tato služba dosud vůbec neexistovala? Nebo fungovala nějakým způsobem neoficiálně?
Myslím si, že některé prostitutky poskytovaly svoje služby i tělesně a mentálně postiženým klientům. Nebylo to ale oficiálně stanovené jako sexuální asistence.

Podle posudku ministerstva vnitra není sexuální asistence v rozporu se zákonem, je však chápána jako prostituce. Je tedy podle vás mezi sexuální asistencí a prostitucí nějaký rozdíl?
Liší se to. Princip, tedy poskytování sexuálních služeb za úplatu je stejný jako u prostituce. Ale cíl prostituce a sexuální asistence je velmi odlišný. Prostitutka se právě snaží, aby se k ní klient co nejčastěji vracel, aby si ho udržela a měla z něho co největší profit. Sexuální asistentka se naproti tomu snaží pomoci handicapovaným lidem, aby dokázali žít svůj sexuální život bez placení, aby si našli partnera, partnerku. Asistentka nechce mít klienta napořád. Z právního hlediska je to však bohužel stejný princip. Myslím si, že se určitě i nyní vyskytnou prostitutky, které se budou prezentovat jako sexuální asistentky. Ale certifikát, který jsme po školení dostaly od organizace Rozkoše bez rizika, je zárukou, že jde o proškolenou sexuální asistentku.

Je nutné mít empatii, sociální cítění a touhu pomáhat

Nekomplikuje vám tato práce soukromý život? Jak zvládáte oddělit intimitu osobního života od práce s klienty?
Sexuální asistence je služba poskytovaná fyzicky. Protože se pokoušíme zamezit citovému závazku, neměla komplikovat osobní život. Člověk musí oddělovat sex z hlediska lásky a citu a sexuální asistenci jako službu, jako pomoc. Netvrdím, že to může dělat každá žena nebo každý muž, ale myslím si, že současné vyškolené asistentky mají takové zkušenosti a předpoklady, aby dokázaly oddělit svůj soukromý život od asistence.

Jaké předpoklady by tedy sexuální asistent či asistentka měli mít?
Určitě musí mít nějaké sociální cítění, empatii a musí mít touhu, snahu pomoci lidem v sexuální oblasti.

A také pravděpodobně partnera, který to chápe...
Pokud sexuální asistentka má partnera, tak to samozřejmě musí být člověk, který nežárlí na její klienty, který bere tuto profesi jako sociální službu, nebo práci jako každou jinou.

Jak k tomu přistupuje vaše rodina a okolí?
To bych úplně nerada komentovala.

Předtím jste již pracovala s tělesně či duševně handicapovanými?
Absolvovala jsem praxi v zařízení, které se věnuje mentálně postiženým lidem a jedna slečna nám nabídla, že bychom se mohli účastnit jako asistenti těchto lidí, abychom lépe pochopili práci s nimi.

Proč jste se rozhodla pro tuto práci?
Byla jsem oslovena organizací Rozkoš bez rizika. Toto téma mě zajímá už nějakou dobu. Hodně jsem si četla články o švýcarském modelu sexuální asistence. Myslím, že je to velmi zajímavé a potřebné téma. Sexualita handicapovaných byla dosud v naší republice tabuizovaná, potlačovaná. To není správné. Mělo by se o tom otevřeně mluvit. I člověk s handicapem má právo a nárok na prožívání své sexuality. Myslím proto, že tato profese je velmi potřebná.

Zdroj: idnes.cz,