16.7.2015

Firmy hledají lidi na pozice, které nevyžadují vyšší vzdělání. pět let sleduje český pracovní trh. Radí firmám, jak si najít nejlepší zaměstnance a jak je udržet. Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik společnosti LMC, která provozuje portály Prace.cz a Jobs.cz, se obává, že během několika let určité pozice z České republiky mohou zmizet. "Bohužel třeba konstruktéři nejsou považováni za prestižní, přestože jsou pro tuzemský průmysl velice důležití," říká v rozhovoru pro HN.

HN: Roste stále poptávka firem po nových zaměstnancích?

Ano. Od začátku roku vidíme silný nárůst v počtu hledaných lidí na obou našich pracovních portálech. Růst se dotýká jak běžných profesí bez nutnosti vyššího vzdělání, jako jsou kuchaři, řidiči či operátoři výroby, tak i míst specialistů a manažerů ve středním a vyšším segmentu trhu. V nižším úseku je oživení opravdu velké. Lidé s potřebnou kvalifikací v letošním roce nejsou bez práce.

HN: Mohou za to především sezonní práce?

Samozřejmě že jarní a letní měsíce jsou v každém roce příznivější, ale v žádném případě za poslední nárůst nemohou pouze ony. Firmy dobře prošly krizí, výrazně se u nás nepropouštělo jako v jiných zemích Evropské unie. Společnosti dobře obstály, nyní mají větší zakázky, a proto rychle otevírají nová místa. Za poslední čtvrt až půl roku se ale dostaly do situace, že nemají pracovníky a musí je přetahovat konkurenci. Neperou se o nezaměstnané nebo nespokojené, přetahují se o spokojené a relativně dobře zaplacené lidi.

HN: Kdo momentálně hledá nejvíce lidí?

Nejvíce volných míst vzniká v obchodu, průmyslu, výrobě a IT. Největší posun je vidět v logistice, která momentálně potřebuje specialisty. Stejně tak hledá i řadové řidiče, operátory, manipulanty nebo skladníky. Už ani nelze tvrdit, že obor meziročně roste v řádech několika desítek procent. Poptávka se zvyšuje dvoj- až trojnásobně. Je to dáno i tím, že Česká republika je logistickým srdcem Evropy a otevírají se u nás nové sklady, třeba Amazon.

 

HN: Některé firmy si stěžují, že kvůli nedostatku lidí nemohou růst…

Nyní evidujeme tisíce těžko obsaditelných pozic specialistů s učňovským vzděláním, to je samozřejmě problém. Z mého pohledu je ale ještě závažnější, že zoufale chybějí špičkoví technici, kteří práci vymýšlejí.

HN: Co se stane v případě, že se podnikům nepodaří obsadit profese, o kterých mluvíte?

Jsem přesvědčen, že pokud tito lidé na trhu nebudou, tak část pozic z českého pracovního trhu zmizí. Bohužel některé profese, jako třeba konstruktéři, nejsou považovány za prestižní, přestože jsou pro tuzemský průmysl velice důležité.


HN: Nemohlo by být řešením chybějící místa obsadit cizinci?

Díky agenturnímu zaměstnávání tito lidé pracují ve výrobních podnicích na méně kvalifikovaných pozicích. V momentě nutnosti sofistikovanějších míst ale firmy chtějí zkušeného člověka a cizincům moc nevěří. Už se u nás objevily i úvahy o dovozu například programátorů ze zahraničí, z jižních států Evropy, Balkánu nebo třeba z Argentiny, ale nikdo to zatím neudělal.

HN: Jak mohou společnosti bojovat proti útěku lidí ke konkurenci?

Z mého pohledu je jednoznačnou konkurenční výhodou flexibilita. Jenom na portálu Jobs.cz odpoví o 40 procent více zájemců na pozici nabízející flexibilní úpravu práce. Chápu ale, že u výrobních firem je těžké nastavovat flexibilitu, i tam se ale dají nabídnout určité netradiční benefity. V českém prostředí bohužel stále platí, že uchazečům záleží na lokalitě. Některé firmy proto podporují dojezd do práce nebo dávají příspěvky na dopravu. Firmy zkrátka musí lidem nabídnout něco navíc. Z našich průzkumů vyplývá, že zaměstnanci velmi dbají na pracovní prostředí. Nejde pouze o vzhled místa, ale také o vztahy na pracovišti.

HN: Globálním trendem v personalistice je konec vnímání zaměstnance pouze jako čísla do počtu. Jak je tomu u nás?

U nás tato vlna nastupuje pomaleji. Platí však, že pokud je po lidech poptávka, tak se mění i jejich pozice na pracovním trhu. Přestávají být uchazeči, firmy se ucházejí o ně. Momentálně se zlepšují pracovní podmínky a roste i cena zaměstnanců. Společnosti, které na současnou situaci nezareagují, lidi nezískají. Například řadoví řidiči, skladníci nebo operátoři výroby jsou nesmírně žádaní a firmy nevědí, jak je ulovit.

HN: Nemají firmy mnohdy až přemrštěné požadavky na zaměstnance? Třeba jazykovou vybavenost?

Občas ano. Mají přehnané nároky a příliš uchazečům nenabízejí. Firmy by se měly zaměřit na relevantní požadavky a vyvážit je přáním lidí. Když už společnost nemůže zvýšit plat, tak má alespoň nabídnout větší péči. Zaměstnanci se nesmějí brát pouze jako zdroj zisku. Každý člověk, který v podniku pracuje nebo s ním přijde do kontaktu, bude jednou o firmě referovat.

HN: Nejsou hlavním problémem mzdy?

Opakovaně upozorňuji na to, že typicky ve strojírenství nebo v energetice nejsou špičkoví techničtí pracovníci dobře zaplacení jako třeba v IT. Tam se trh s nedostatkem programátorů vypořádal přeplacením. Díky tomu zvedl prestiž a přilákal nové talenty. To se ale v průmyslové oblasti nestalo a dnes jsou pozice konstruktérů ohodnoceny lehce nad úrovní průměrné mzdy. Pokud má být takový zaměstnanec pro firmu klíčový, tak jsou tyto peníze neadekvátní.

HN: Pokud by firmy opravdu přehodnotily nábory, podařilo by se zaplnit chybějící místa?

Ne zcela. Část lidí, které trh potřebuje, tady opravdu není. Pomohlo by to však k rozhýbání trhu, větší konkurenci mezi zaměstnavateli a růstu prestiže některých profesí. Problém také souvisí se samotnou strukturou vzdělávacího systému, kterou nelze měnit za rok.

HN: Společnosti zatím bez některých profesí fungují…

Ano a zvyšují tlak na stávající zaměstnance. To zřejmě vede k pocitu horších pracovních podmínek. Pokud se v budoucnu nepodaří některé profese obsadit, tak část zmizí a změní se struktura ekonomiky. Nebudou vznikat vývojářské podniky a více se zaměříme na služby, podobně jako na Západě. Poslední dobou slýchám, že by co nejvíce mladých mělo jít studovat především technické obory, ale ani takový extrém není správný. Nikdo neví, co bude na trhu za 20 let. Třeba někteří z nich nebudou zapotřebí.

Zdroj: iHned.cz, K.Adamcová

Logistika: dostupné kvalifikace