24.7.2015

Změnit kariéru se lidé často bojí. Raději zůstávají v práci, která jim nevyhovuje. Zeptali jsme se brněnského psychologa Tomáše Kvapilíka, kdy má cenu o změně kariéry uvažovat a jak ji zvládnout co nejlépe.

Kdy má podle tebe smysl začít uvažovat o změně povolání?

Když se nejméně oblíbeným obdobím v týdnu stává nedělní večer a pondělní ráno. Pokud právě v těchto chvílích roste úzkost, stres, nechuť, je to signál, že je s vaším zaměstnáním něco špatně. Obzvlášť záludný je ale pracovní stereotyp trvající několik let, při němž si člověk odvykl svoje zaměstnání průběžně hodnotit. V tom případě se podráždění a znudění vkrádá pomalu a téměř nepozorovaně. Proto se domnívám, že je důležité si v takovém případě například jednou ročně získat odstup, zamyslet se, zhodnotit výhody a nevýhody své práce. Obecně vnímám jako základní element práce pohyb, ve smyslu růstu a získávání zkušenosti, a to nehledě na časté změny zaměstnavatele nebo několikaletou věrnost tomu jednomu. Když člověk stojí na místě, baví to někoho?

Dejme tomu, že po delší době bilancuji. Dívám se na svou práci s odstupem, a jak už to bývá, něco se mi líbí, něco ne. Podle čeho poznám, jestli zůstat, nebo odejít?

Nečekaně efektivní je klasická tabulka plusů a minusů zaměstnání. Pomůže urovnat mnohdy zapletené a ulpívající myšlenky. Doporučil bych ji doplnit ještě o kolonky „ohrožení“ a „možnosti“, které se k dané práci vážou. Dalším účinným, ne-li nezbytným prvkem, je probrat vytvořenou tabulku s někým blízkým, s někým z oboru a také s někým z úplně jiného oboru. Tato triáda pomůže získat zcela nové pohledy na věc. Kromě toho si na daný problém můžete přizpůsobit také takzvanou zázračnou otázku. Zadání je následující: „Představte si, že se v noci stal zázrak a vy jste získala svoji vysněnou práci. Ráno se probudíte a přijdete do práce. Podle čeho poznáte, že je to vaše vysněná práce? Jak bude vypadat pracovní den?“ Poté, co techniku dokončíte, si položte otázku, která z prací se více podobá vaší vysněné. Ta stávající, nebo nějaká nová, kterou zvažujete?

Dá se podle něčeho poznat, že už je opravdu nejvyšší čas odejít?

Pokud problémy v práci prosakují do dalších oblastí života. Do rodiny, mezi kamarády, do zálib. Nemusí to nutně znamenat konec stávajícího zaměstnání, ale podobná situace značí, že je nejvyšší čas současnou práci zrevidovat a něco změnit.

Často ale lidé zůstávají v práci, i když jim v ní není dobře. Čím to je?

Jedná se o situace, kdy jedna výhoda vyvažuje kupu nevýhod. Vůbec nejčastějším důvodem k setrvání v zaměstnání je vyhovující pracovní kolektiv, ale může se jednat i o vysoký plat, blízkost pracoviště či vhodná pracovní doba. Potom záleží, jak dlouho dokáže jedno pozitivum vyvažovat ostatní negativa. Existují však i další případy, kdy se za nemožností opustit zaměstnání skrývá strach ze změny, strach z nového prostředí, strach z reakce kolegů či nadřízeného či snížené sebevědomí schované za výroky typu „jinde by mě ani nevzali“. Pokud si ale člověk tyto často emocionálně podbarvené úvahy rozebere, zjistí, že jde z větší míry o iluze. Byla by škoda, kdyby právě něco takového brzdilo člověka v profesním rozvoji.

Na co se připravit, když se člověk rozhodne změnit kariéru?

Na vztek, pláč, frustraci či pochyby o vlastních schopnostech. Tohle všechno jsou přirozené a hlavně dočasné znaky změny profese. Pokud trvají přiměřené dlouho, každý, kdo změnil profesi, potvrdí, že za lepší práci stály. Pokud by však trvaly delší dobu, tedy několik měsíci až rok a dobrý pocit z nové práce by stále nepřicházel, je potřeba dané rozhodnutí znovu zvážit. Lidem, kteří se rozhodnou změnit směr své kariéry, upřímně fandím. Mají odvahu a jejich rozhodnutí je pro mě signálem, že jsou v kontaktu sami se sebou, vnímají své potřeby a jdou si za svými cíli.

Co pomáhá projít takovou změnou úspěšně?

Co se týče nového zaměstnání, je důležité říkat si o pomoc či školení, komunikovat se šéfem, postarat se o to, aby noví kolegové vnímali a respektovali nesnáze spojené s vaší změnou. Vyplatí se na případné komplikace dobře připravit své okolí, rodinu, a poprosit blízké o trpělivost a podporu. Nezapomínejte také správně nastavit své očekávání z nové práce, uspokojení a dobrý pocit nemusí přijít hned. V neposlední řadě je za každých okolností se vyvarovat skličující a paralyzující bezmoci. Vždyť nemáte co ztratit a pokud to neklapne, při nejhorším se vrátíte k původnímu oboru. Sám podobnou zkušenost mám, když jsem utnul kariéru v médiích a začal pracovat jako psycholog. Vše výše zmíněné přišlo velmi vhod.

Máš na toto téma nějaké závěrečné doporučení?

Často vzpomínám na motto přebrané z východní filozofie a od tibetských mnichů. „Žij dneškem, protože včerejšek už není a zítřek být nemusí.“ A jelikož většinu dní dospělého života člověk stráví prací, úvodní větu citátu doplňuji na „Žij dneškem i v práci.“ Věřím, že každý má právo na práci, která pro něj má smysl, obohacuje, naplňuje a těší ho. Je jen na něm, zda za svou vizí půjde.

Zdroj: jobs.cz, N.Wurmová

Čas na změnu ?