18.9.2014

Národní soustava kvalifikací už obsahuje 641 profesních kvalifikací z různých odvětví a jejich počet se rychle zvyšuje. Představuje tak systém, který nabízí občanům ČR novou cestu k získání potřebné kvalifikace, v němž mohou lidé dosáhnout uznání svých kompetencí bez ohledu na to, jestli je získali ve škole, nebo v praxi. Možnost složit zkoušku z profesní kvalifikace tak zvyšuje jejich šance uplatnit se na trhu práce.

Národní soustava kvalifikací (NSK) je ze zákona registrem všech kvalifikací (úplných profesních kvalifikací a profesních kvalifikací) rozlišovaných a uznávaných na území České republiky. Už od roku 2005 je v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií postupně naplňována kvalifikacemi, zpočátku hlavně na úrovni vyučení, později i na vyšších úrovních. NSK je vytvářena jako rámec odborných kvalifikací s osmi kvalifikačními úrovněmi, porovnatelnými s Evropským rámcem kvalifikací. Zároveň má potenciál významně ovlivňovat výstupy počátečního i dalšího vzdělávání.
S Národní soustavou kvalifikací (NSK) je spojen celý komplex procesů. Od rozboru trhu práce a z něho vyplývající potřebu vzniku profesních kvalifikací, přes tvorbu či revize jejich standardů a následné vícevrstvé schvalovací procesy, až po udělování autorizací zkušebním subjektům včetně jejich kontroly a samozřejmě vlastní zkouškovou činnost. Je logické, že v uplynulých letech leželo hlavní těžiště na procesech, které lze nazvat „vývojové“ a „výrobní“ – NSK se zkrátka musela plnit kvalifikacemi. To se sice musí pořád (o čemž svědčí několik set kvalifikací, které jsou ve stadiích přípravy, tvorby nebo schvalování), nicméně schválených kvalifikací je již tolik, že poměrně slušně pokrývají významnou část světa práce. Z toho vyplynula potřeba soustředit velkou část pozornosti také na implementaci, jinými slovy snažit se NSK „prodat“.

Praktické uplatnění NSK
Do praktického uplatňování NSK jsou postupně vtahováni především zaměstnavatelé a úřady práce. NSK má po celé republice síť externích spolupracovníků, kteří pomáhají právě těmto dvěma cílovým skupinám využívat NSK. Další cílovou skupinou, na niž míří podpora, jsou autorizované osoby, tedy organizace i fyzické osoby, které mají oprávnění zkoušet zájemce o získání profesních kvalifikací. A díky projektu UNIV jsou do NSK již dlouhodobě zapojováni i vzdělavatelé, především školy. Ty se učí poskytovat vzdělání také pro dospělé a stávají se z nich organizace celoživotního učení. Zapojují se také do rekvalifikačních programů, které jsou připravovány podle potřeb zaměstnavatelů v tom kterém regionu. Důležitým nástrojem uplatňování NSK je také její absorbování jinými právními předpisy, než je její mateřský zákon č.179/2006 Sb., který umožňuje uznávání výsledků neformálního a informálního učení. Jde především o živnostenský zákon, v němž se postupně (u různých živností) objevuje možnost získat živnostenské oprávnění na základě profesní kvalifikace. Napřed se to podařilo u koncesovaných živností v oblasti bezpečnostních služeb „ostraha majetku a osob“ a „služba soukromého detektiva“. Díky tomu v minulých letech strmě vzrostl počet zkoušek v profesi strážný a detektiv koncipient.
Proces implementace je podpořen řadou dalších subjektů. Patří mezi ně zejména úřady práce, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé, jednotlivé firmy, které mohou využívat NSK ve svých personálních agendách. Důležitým momentem je informační systém kvalifikací a autorizací (ISKA) – na adrese https://iskaweb.msmt.cz/, který usnadňuje administrativní procesy související s implementací zákona jak v oblasti autorizací, tak v oblasti zkoušek. Toto rozšíření aktivit směrem k cílovým skupinám zjevně nese výsledky. Zatímco ještě před rokem tvořily zkoušky z jiných kvalifikací než bezpečnostní služby zcela minoritní podíl, v posledním období se žebříček TOP kvalifikací již více vyrovnává.

Jak vznikají standardy
Standardy profesních kvalifikací se vytvářejí v sektorových radách, kde je reprezentativní zastoupení zaměstnavatelů daného odvětví. Ti na základě analýz a prognóz vývoje v odvětví navrhují potřebné kvalifikace s určitým výhledem do budoucna. Sektorových rad je 29 a pokrývají sektory národního hospodářství. Tvorba standardů probíhá ve spolupráci s dalšími subjekty zastoupenými v pracovních skupinách, metodicky je celý proces řízen odbornými garanty NÚV, který je hlavním řešitelem projektu NSK2. Standardy jsou pak schvalovány autorizujícími orgány, což jsou jednotlivá resortní ministerstva, do jejichž působnosti konkrétní profese spadají. V poslední fázi se standardy dostávají na MŠMT, které je po schválení zveřejní v informačním systému NSK.
Důležitou informací je i to, že standardy profesních kvalifikací procházejí pravidelnou revizí po čtyřech letech. Odborníci v sektorových radách je posuzují podle aktuálních potřeb na kvalifikaci v daném oboru a odvětví, tak aby odrážely aktuální požadavky z pohledu nových technologií, surovin, materiálů či technického vybavení.

Jaké profesní kvalifikace už existují
NSK se neustále rozvíjí a naplňuje kvalifikacemi na různých kvalifikačních úrovních. V současné době je ministerstvem školství schváleno a v informačním systému NSK zveřejněno 641 profesních kvalifikací. Největší počet (67 %) zaujímají profesní kvalifikace na úrovni 3 (vyučení, řemeslné obory), přibližně 20 % zastoupených kvalifikací je na úrovni 4 (maturitní) a přibližně 5 % zaujímají kvalifikace úrovní 5 až 7, tedy vysokoškolské. Zmínku si zaslouží i kvalifikace na úrovni 2 (základní vzdělání, učební obory určené žákům se speciálními vzdělávacími potřebami), které představují cca 7 % z celku. Přesto jsou tyto kvalifikace významné, neboť jsou využitelné pro občany, kteří nemají potřebnou kvalifikaci a mohou tak získat v rámci dalšího vzdělávání kompetence alespoň na této úrovni. Mohou se nechat přezkoušet podle standardů NSK a získat certifikát, který jim může usnadnit získání zaměstnání. Tyto kvalifikace jsou využívány zejména úřady práce v rámci rekvalifikací.
Zmíněná „převaha“ profesních kvalifikací na úrovni 3 však bude postupně slábnout, protože ve fázích přípravy, tvorby nebo schvalování je výrazné zastoupení vyšších kvalifikačních úrovní, především maturitní.

Autorizující orgány a osoby
Rozložení profesních kvalifikací podle jednotlivých autorizujících orgánů (tedy ministerstev, do jejichž působnosti ta která kvalifikace patří) je velmi nerovnoměrné. Některé resorty nejsou vůbec zastoupeny, protože zatím nemají ve své gesci žádné profesní kvalifikace. Buď jsou ve stadiu tvorby, nebo dosud nebyly vytvořeny a pravděpodobně se tvořit nebudou, např. z legislativních důvodů u tzv. regulovaných povolání. Naopak např. ministerstvo průmyslu a obchodu má ve své gesci 375 kvalifikací, tedy 59 %. Dalším velkým autorizujícím orgánem je ministerstvo zemědělství s počtem 149 kvalifikací, což je přibližně 23 % z celkového počtu zveřejněných profesních kvalifikací.
Jednou z činností autorizujících orgánů vyplývající ze zákona je provádění kontrol u autorizovaných osob, které zkouší uchazeče o profesní kvalifikaci v souladu s požadavky stanovenými v hodnoticích standardech té které kvalifikace.
V souvislosti s tím, že se zvyšuje počet schválených profesních kvalifikací, tak se rozbíhá i proces autorizací, který je klíčový pro podporu používání Národní soustavy kvalifikací v praxi. Vzrůstá počet autorizovaných osob, tedy organizací či fyzických osob, které získaly od resortního ministerstva souhlas, aby mohly zkoušet uchazeče o profesní kvalifikaci. Celkem získalo dosud autorizaci podle zákona č. 179/2006 Sb. téměř 900 osob. Vývoj počtu autorizovaných osob probíhal v určitých vlnách, největší růst byl zaznamenán za posledních 15 měsíců.

Počet složených zkoušek rychle roste
V rámci implementace NSK podle zákona č. 179/2006 Sb. sledujeme zejména zájem uchazečů o zkoušky z dané profesní kvalifikace. V současnosti počet úspěšně realizovaných zkoušek překročil hranici 100 000 (přesně 101 388). Největší počet zkoušek spadá do gesce ministerstva vnitra, a to přestože nemá vysoký počet profesních kvalifikací. Úplně nejvíc zkoušek – skoro 84 000 – bylo vykonáno v profesní kvalifikaci Strážný, druhá nejvíc žádaná kvalifikace je Sportovní masáž s více než 3300 zkouškami. U strážného je obrovský zájem způsoben povinností – živnostenský zákon totiž uložil všem, kteří pracují na této pozici, doplnit si vzdělání zkouškou z profesní kvalifikace. U sportovních masérů taková povinnost neexistuje, ale zřejmě hrál roli fakt, že maséři sami chtějí ukázat svou kvalifikovanost, a tedy také kvalitu své práce, což jim může pomoci v silně konkurenčním prostředí tohoto oboru.
V roce 2015 bude završeno základní naplňování Národní soustavy kvalifikací v souvislosti s ukončením projektu, ale systém NSK bude rozšiřován, vejde do povědomí lidí a otevře občanům ČR další cestu k možnosti získání kvalifikace mimo školní vzdělávání a lepší šanci uplatnit se na trhu práce.

Zdroj: nuv.cz, Zorka Husová