16.6.2015

Zkouška z profesní kvalifikace Kamnář montér kamen na biomasu s teplovodním výměníkem se poprvé v Praze uskutečnila počátkem května v prostorách Střední odborné školy stavební a zahradnické.

Vývoj kamnařiny vždy reagoval na celkový vývoj společnosti a úroveň průmyslové výroby. Někdy se vyráběly kachle bohatě zdobené do honosných sídel a panských domů, jindy hladké s levnou glazurou pro chudý lid.

Byly doby, kdy kamnáři prožívali obecnou vážnost, a jindy bylo řemeslo v úpadku a zapomnění. Cech kamnářů ČR je oborová organizace sdružující kamnáře, jimž není jejich práce pouhým zdrojem obživy, ale také vášní i koníčkem zároveň.

„Jako prezident jsem již od roku 1995, kdy byl Cech kamnářů ČR, založen účasten všem jednáním a činnostem spojeným s vedením a provozem naší profesní organizace. Za tuto dobu se několikrát zcela zásadně změnila celková ekonomická situace, podmínky trhu, legislativa, priority zákazníků a s tím vším nutně i naše řemeslo. Zatímco za doby našich dědů a pradědů si kamnáři vystačili se všude snadno dostupnými a nenákladnými materiály, dnes nás tlaky na snižující se emise škodlivin a naopak zvyšující se nároky našich zákazníků vedou cestou překotného vývoje a zlepšování. Zlepšují se nejen teoretické a praktické znalosti, ale ruku v ruce s tím také dosahované výsledky. Účinnosti našich topidel jsou v tom nejkvalitnějším provedení dávno za magickou hranicí 90 %, ekologická zátěž naopak strmě klesá až k dosavadnímu bodu, kdy topidla produkcí škodlivin vůbec nenarušují přírodní rovnováhu,“ říká prezident Cechu kamnářů ČR Pavel Rynda.

Zkouška pod vedením Ing. arch. Vladimíra Kubeše, předsedy zkušební komise, se skládala z rozsáhlého písemného testu, z několika okruhů a témat, kdy bylo potřeba popsat vlastnosti biopaliv - jejich výhřevnost, vlhkost, spaliny a jiné. Následovala ústní část zkoušky, kde účastníci museli například vysvětlit postup při posuzování únosnosti podlahy pod kamny statikem. Zkoušky se zúčastnili celkem čtyři zájemci. „Stejně jako vzdělávání v životě je důležité třeba si i nějakým způsobem ověřit znalosti, které člověk má, a třeba se i dozvědět nové věci, které jsou v oboru, a protože ten obor chci dělat, chci ho dělat dál a chci ho dělat na úrovni, tak jsem se rozhodl, že si tuto zkoušku udělám, abych mohl pokračovat ve své profesi,“ vysvětluje svou motivaci Jiří Rakušan.

Jeho názor na projekt Národní soustava kvalifikací, v jehož rámci se zkouška uskutečnila, je potom jednoznačně pozitivní: „Myslím si, že je to dobrá věc z hlediska toho, že pomůže třeba i k tomu, aby bylo více kvalifikovaných osob v jednotlivých oborech. Což si myslím, že je velice důležité, konkrétně v naší branži, která je velice specifická, protože dodáváme do domu oheň, který může udusit, lidé mohou vyhořet, kamna mohou bouchnout, je to opravdu nebezpečná záležitost.

A v okamžiku, kdy přijde člověk, který nemá kvalifikaci, nemá znalosti, pak může napáchat hodně škody,“ varuje Rakušan.

Zdroj: komora.cz, 11.6.2015, P.Soukupová