18.9.2014

Pětačtyřicetiletá pekařka a prodavačka firmy Pecud Alena Tokárová, dostala přislíbeno od zaměstnavatele, že jí po úspěšném absolvování kurzu zlepší platové podmínky. Sama je sice vyučená, ne ale v gastronomickém oboru. O možnosti takového pilotního ověřování se dozvěděla prostřednictvím informační kampaně, kterou zajišťovala Hotelová škola Teplice na svých webových stránkách. Vše zkonzultovala s odborným učitelem školy, který jí kurz doporučil, a zeptala se svého zaměstnavatele, zda jí umožní proházet si určité směny v práci, pokud s tím budou ostatní kolegové souhlasit. Dostala povolení a výuka mohla začít.

Hlavních příčin a motivů, proč se vlastně do kurzu přihlásila, bylo hned několik. Chtěla motivovat vlastního syna, aby neházel flintu do žita a dále se vzdělával, pokud nenašel uplatnění ve svém oboru, ve kterém je vyučen. Dalším důvodem bylo vlastní dovzdělání a doplnění si alespoň dílčí kvalifikace, vidina zlepšení platových podmínek a v neposlední řadě hrála roli i možnost seznámení se s novými lidmi, které zajímají stejné nebo podobné věci a témata. No a samozřejmě také radost z pečení i vaření sladkých moučníků, možnost strávit příjemně a užitečně čas, naučit se novým věcem a získat nové dovednosti.

            Od kurzu očekávala, že se naučí novým trendům v pečení restauračních moučníků, že se dozví novinky ze světa gastronomie a zážitkové kuchyně, motivací bylo i naučit se správně zacházet s potravinami, skladovat je, normovat větší množství pokrmů a v neposlední řadě také zdobit a aranžovat jednotlivé pokrmy při servírování.

            Kurz splnil očekávání beze zbytku, problémy byly jen v normování, což se ukázalo jako poměrně náročná činnost a vidina toho, že člověk udělá chybu, byla nakonec vždy natolik svazující, že nezbývalo, než se poradit s ostatními účastníky nebo se samotným lektorem. Naprostá euforie panovala mezi účastníky při dokončovacích pracích na jednotlivých moučnících, samostatnosti a fantazii se meze nekladly, každý si mohl dle svého určit finální podobu právě upečeného či uvařeného moučníku, lektoři byli dobrými rádci a pomocníky při této zajímavé činnosti, která se stala jednoznačně nejoblíbenější akcí celého dne.

            V profesním rozvoji došlo taktéž ke zlepšení, z teoretické části vzdělávacího programu vyplynuly vědomosti, které lze uplatnit při komunikaci se zákazníkem, vysvětlit mu některé principy skladování prodávaných potravin, poradit, jakými způsoby se dají moučníky kombinovat či jaký moučník je podle výživových tabulek nejvhodnější atd.

Právě získané vědomosti a dovednosti jsou pro Alenu velmi dobře uplatnitelné, neboť se pohybuje v praxi, kde tyto poznatky může okamžitě aplikovat.

            Kurz byl podle názoru této účastnice celkově velmi přínosný, informace užitečné, lektoři fundovaní, kteří dokázali zodpovídat někdy záludné otázky účastníků. Teoretických informací nebylo přespříliš, aby se v nich účastníci ztratili, velmi dobrá byla organizace a rozvržení teoretické a praktické části výuky. Výuka probíhala vždy v úterý a ve čtvrtek v odpoledních hodinách, většinou to byla setkání dvou až tříhodinová, během této doby se účastníci dozvěděli teoretický základ probíraného učiva, nabyté vědomosti mohli uplatnit potom v sobotu, kdy během celého dne probíhala praktická výuka na pracovištích, buď v odborných učebnách Hotelové školy, nebo přímo na pracovišti cukrárny, která je součástí jídelny U Kantora, kterou Hotelová škola provozuje. Součástí výuky bylo i poznání skutečného provozu cukrárny, která jednu sobotu musela jet v běžném režimu, a účastníci se tak stali přímými svědky reálného provozu. Tyto a jiné zkušenosti jsou pro Alenu nepřenositelné a přispívají k celkově kladnému vyznění celého kurzu.

            Asi největší podíl na úspěšné realizaci pilotního ověřování měli lektoři, kteří se prokázali jako velcí odborníci ve své profesi, vtáhli účastníky do svého oboru a motivovali je vlastním nadšením. Lektoři jsou skutečnými znalci, kteří sledují moderní trendy v gastronomii, jezdí na soutěže a mají úspěchy a tento svůj entuziasmus se snažili vnést do jednotlivých kurzů. Alena si myslí, že se jim to rozhodně povedlo: podmanili si publikum a jelikož gastronomické obory zažívají v poslední době boom, Alena doufá, že hlavně její syn v tomto oboru uplatnění najde a získá práci, která ho bude bavit a bude za ni patřičně finančně ohodnocen.

Kurz by doporučila všem, dokonce navrhla, že za úplatu by se klidně zúčastnila nějakého hobby vaření či pečení, tematickému odpoledni, které by bylo věnováno některým dílčím oblastem moderní gastronomie či kulinářským specialitám.

Zdroj:  nuv.cz/univ3