30.6.2015

Jako malí jsme toužili být popelářem, modelkou, letuškou nebo kosmonautem – kolika z nás se to ale podařilo? Kolik z nás jezdí na korbě, fotí pro Vogue, pracuje u ČSA nebo chodí po Měsíci?

Často jsme na to s přibývajícím věkem prostě rezignovali. No budiž, tak nemusím mít všechno, co si zamanu, že ano? Některým se podařilo si sen splnit alespoň částečně, a tak například nelétají jako letušky ve slušivém kostýmku na exotických linkách, ale pracují jako provozní zaměstnankyně na Ruzyni. Najdou se ale i ti, kteří díky svému osobnímu postoji, a možná i díky jakési tvrdohlavosti, odmítli svůj  profesní sen někam zasunout nebo odložit jeho uskutečnění na neurčito. Ti mohou hrdě říct: „Dělám přesně to, co jsem chtěl dělat celý život."

Jedním z takových příběhů je i ten Evy, šestatřicetileté administrativní pracovnice  jedné z klatovských cestovních kanceláří. Vdaná matka dvou dětí stíhá plný pracovní úvazek s plným úvazkem mateřství. Žena, která se jednoho dne rozhodla všechny své sny odložené na neurčito uskutečnit. Hned. A jak k tomu došlo?

Když Eva končila základní školu, chtěla se stát kosmetičkou. Už tehdy měla sklony dělat lidi krásnějšími, přinášet jim dobrou náladu a zvyšovat sebevědomí. Rodiče jí ale její vysněný obor neschválili, nepřišlo jim to jako ideální povolání pro jejich dceru, a tak Eva musela zamířit na střední průmyslovou zakončenou maturitou. Jako obor si vybrala Technickou administrativu, ale poměrně záhy zjsitila, že to ji nenaplňuje. Matematika a fyzika se pro ni staly noční můrou, díký své tvrdohlavosti ale úspěšně odmaturovala a  po ukončení střední školy si Eva našla právě zmíněné místo v administrativě.

Pak šlo všechno naráz za sebou. Ve 25 letech odešla na mateřskou a po prvním synovi záhy přišla o dva roky mladší dcera. Ve chvílích volna, mezi pobíháním u dětí, se nostalgicky vracela ke kosmetice. Věnovala se novým trendům a pomocí internetu zkoumala, co se v jejím vysněném světě odehrává. Mateřská dovolená skončila a Eva se opět vrátila do práce. A všechno zapadlo do starých kolejí až do chvíle, kdy byl přímo u ní v Klatovech vyhlášen odpolední kurz Kosmetička.

Bez velkého rozmýšlení se přihlásila. Jejím cílem a snem byl vlastní kosmetický salón, a den po dni vše bylo reálnější a reálnější. Poháněna vnitřní motivací svědomitě docházela do hodin a pozorně naslouchala odborníkům. Podle slov lektorek bylo jasně vidět její nasazení a chuť si z kurzu odnést co nejvíc. Svědomitá příprava se pak prokázala u závěrečné zkoušky, kterou složila bez nejmenších problémů v teoretické i praktické části.

Na konci kurzu měla Eva zhodnotit kurz a svoji účast v něm. Její očekávání kurz jednoznačně splnil, protože získala mnoho nových zkušeností a dovedností. Znalosti z  kurzu zhodnotila jako jednoznačně potřebné pro své budoucí podnikání a svůj profesní rozvoj. Líbil se jí i prostor pro práci s technickým vybavením kosmetického salonu, v němž výuka probíhala. Jako nejpřínosnější se jí jevila praktická část výuky a předávání praktických zkušeností lektorek, které se účastnicím věnovaly i na základě individuálních potřeb jednotlivých posluchaček.

Nyní je Eva přesvědčena, že s nově získanými znalostmi se jí podaří najít uplatnění. Po absolvování kurzu, který svým rozsahem odpovídá podmínkám rekvalifikačního programu, se rozhodla absolvovat zkoušku pro získání rekvalifikačního osvědčení, které je podmínkou k získání živnostenského oprávnění pro výkon profese kosmetičky. Samozřejmě, že u zkoušky obstála. A to prostě jen proto, že miluje to, co dělá.

Postupem tohoto příběhu se Eva ke svému snu přiblížila ne o kroky, ale o míle.

A co Vy? Můžete říct to samé?

Zdroj: NÚV, UNIV3

Projekt UNIV 3 propojuje rekvalifikace s tzv. „procesem uznávání“ znalostí a dovedností zájemců o rekvalifikace. Jednou z aktivit projektu je realizace programů a pilotní ověřování standardů NSK.