3.12.2013

Ekonomický vývoj a nové technologie zásadně mění trh práce. Stává se běžným, že v průběhu kariéry změní člověk několikrát profesi, a proto je stále více zdůrazňována potřeba celoživotního vzdělávání. V Česku už několik let vzniká Národní soustava kvalifikací – otevřená, všeobecně dostupná databáze, která shromažďuje celostátně uznávané profesní kvalifikace. Databáze také odráží situaci na trhu práce jak z hlediska potřeb zaměstnavatelů, tak uchazečů a snaží se obě skupiny informačně provázat.

Soustava kvalifikací vstupuje i prakticky na trh práce, a to prostřednictvím autorizovaných osob, které uskutečňují kvalifikační zkoušky. Díky nim lidé získávají certifikáty k novým profesím. Klienty pro Národní soustavu kvalifikací nejsou zdaleka jen nezaměstnaní, ale také lidé, kteří si doplňují či mění kvalifikaci, případně pouze potřebují o tom, co umějí, získat doklad. Stále častěji se sem obracejí i pracovníci úřadů práce a personalisté. O vzniku a vývoji projektu jsme mluvili se zástupcem hlavního manažera Národní soustavy kvalifikací Janem Peškou z Národního ústavu pro vzdělávání. Soustava vzniká od roku 2005, inspirací pro ni byly podobné systémy ve Velké Británii a Irsku.

 

HN: Jak popisy kvalifikací vznikají a kolik je jich z celkově zamýšleného počtu hotovo?

 

            Národní soustava kvalifikací je postavena striktně na potřebách zaměstnavatelů, ti vznášejí návrhy na vytvoření jednotlivých kvalifikací a tvoří jejich obsah. Vzdělavatelé, úředníci či experti se pak podílejí na tvorbě standardů spíše v rovině metodické a formulační. Tvůrci profesních kvalifikací jsou přímí zástupci zaměstnavatelů sdružení do sektorových rad a jejich činnost zastřešuje konsorcium Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy ČR a společnosti TREXIMA. V současné době je v systému zařazeno 572 profesních kvalifikací, dalších přibližně 400 je v různých fázích tvorby. Pro rok 2014 identifikují zaměstnavatelé další potřebné kvalifikace. Předpokládáme, že jich celkem bude okolo 1200, ale ani toto číslo není ještě konečné. Trh práce si řekne sám o další doplňování systému.

 

HN: Může soustava pomoci při omezování fluktuace zaměstnanců ve firmách?

 

            Národní soustava kvalifikací šetří personalistům čas a umožňuje jim udržet stávající pracovníky, kteří si složí zkoušku k nové profesi. Pomáhá také získat pracovníky nově nabírané. Díky zákonu z roku 2006 o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání tak mají personalisté k dispozici nový nástroj pro svou každodenní práci.

 

HN: Které kvalifikace jsou už popsány?

 

            Vedle běžných povolání je popsána řada profesí, kde neexistuje nebo není možná příprava v systému počátečního vzdělávání – jde o kvalifikace úzce zaměřené, případně kvalifikace vyžadující určitou specifickou předchozí praxi. Jako příklad mohu uvést třeba člena horské služby, manažera projektu, obsluhu lanovek, kvalifikace z oblasti bezpečnosti a ostrahy, manažera kvality, lisaře na protlačovacích strojích, elektromechanika pro biomedicínské přístroje, technika těžby ropy a zemního plynu a podobně. Dále jsou to kvalifikace, kde aktuálně neprobíhá příprava dostatečného počtu absolventů v počátečním vzdělávání, případně kvalifikace, kde se na trhu práce pohybují lidé s požadovanými kompetencemi, ovšem bez certifikátu osvědčujícího kvalifikaci – například kvalifikace z oblasti hornictví, hutnictví, slévárenství, obrábění kovů. Jde také o různé pozice v autoopravárenství, ale i IT profese.

 

HN: Kde se člověk hledající novou kvalifikaci dozví o možnostech, které Národní soustava kvalifikací nabízí?

 

            Všechny kvalifikace jsou umístěny v registru na adrese www.narodnikvalifikace.cz, kde jsou nejen specifikovány požadavky na kompetence, ale je zde i seznam autorizovaných osob pro každou profesní kvalifikaci. Klíčovým partnerem pro rozběhnutí celého systému je Úřad práce ČR. Jeho pracovníci mohou zásadně pomoci šířit povědomí o Národní soustavě kvalifikací mezi občany, zejména pro „hromadně se opakující“ pozice nižších kvalifikačních úrovní, tedy takové, které jsou prostřednictvím úřadů práce nejvíce poptávány. V listopadu se uskutečnila ve spolupráci s generálním ředitelstvím Úřadu práce konference, které se zúčastnilo na 200 pracovníků úřadů práce. Ti vnímají svou důležitou roli v systému Národní soustavy kvalifikací, narážejí však na problémy – bylo by potřeba kapacitně posílit na úřadech práce poradenství pro uchazeče o zaměstnání, více spolupracovat se zaměstnavateli v regionu, umožnit pružnější vzdělávání v rekvalifikačních kurzech.

 

HN: Kdo jsou autorizované osoby?

 

            Pro většinu kvalifikací to jsou školy. V mnoha krajích se ze škol stávají vzdělávací centra, která plní nejen roli klasické školy, ale i vzdělávacího a poradenského centra pro dospělé. Za všechny mohu jmenovat například Vyšší odbornou školu, Střední školu a Centrum odborné přípravy v Sezimově Ústí. Naopak třeba pro profesní kvalifikaci strážný jsou autorizovanými osobami spíše subjekty působící primárně v oblasti výkonu profese. Nezanedbatelnou část autorizovaných osob však představují různé cechy, asociace, svazy. Nejvíce profesních kvalifikací, a to 84, autorizuje Integrovaná střední škola Cheb. Následuje Hospodářská komora ČR, tam jde o 71 kvalifikací, a Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno, která autorizuje 64 kvalifikací.

 

JAN PEŠKA Působí jako vedoucí oddělení pro kurikulum odborného vzdělávání Národního ústavu pro vzdělávání, zároveň je zástupcem hlavního manažera projektu Národní soustava kvalifikací.

Zdroj: Hospodářské noviny    2.12.2013,   

          rozhovor vedla Lenka Smrčková, redaktorka HRM