2.10.2013

Po více než roce od podepsání Sektorové dohody pro keramiku se na Střední škole v Horní Bříze setkali náměstci hejtmanů pro školství Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje se zástupci Silikátového svazu a sektorové rady, aby vyhodnotili situaci v této oblasti technického vzdělávání. I v případě této sektorové dohody sehrála významnou roli Hospodářská komora České republiky, jež byla lídrem jejího pilotního ověřování.

Mezi hlavní problémy této oblasti technického školství patří přetrvávající potíže v náboru nových žáků. V tomto ohledu si zaměstnavatelé musí uvědomit realitu, přehodnotit svoji personální politiku a aktivně se zapojit do náborů, protože detailně znají podmínky ve svém regionu, kde působí. Současně školy nemají možnost provádět celostátní nábor, protože jsou řízeny kraji. V tomto smyslu je velmi vítán aktivní přístup oblastních hospodářských komor, kde se ve spolupráci s kraji podílejí na „veletrzích studijních příležitostí“. Jeden velmi dobrý příklad této spolupráce pochází z Plzeňského kraje, kde školy zaměstnavatelům poskytují veškeré informace o studiu.

I po roce tak mezi hlavní cíle všech dotčených aktérů patří stabilizace keramických oborů na školách v Bechyni, Horní Bříze, a zejména v Karlových Varech, která je poslední školou v ČR, kde se může vyučovat maturitní obor „Technologie silikátů“.

 

Keramická výroba? Perspektivní obor

 

Keramický obor je nejen tradičním, ale také stabilizovaným odvětvím: keramické výrobní závody prošly restrukturalizací s následnou modernizací a absolventi zde najdou dlouhodobé uplatnění.

Na druhou stranu chybí od státu jasně vymezená průmyslová, energetická a průmyslová politika, aby zaměstnavatelé mohli dlouhodobě plánovat a mohli se opřít o priority dané státem. Málokdo si uvědomuje, jak je keramický průmysl pro celé národní hospodářství důležitý. S keramikou se setkáváme všude a bez keramických surovin a výrobků se neobejdeme. Ať už jde o biokeramiku (zubní nebo kyčelní náhrady), o výrobu železa, kde se používají keramické žáruvzdorné výrobky, či o obrábění kovů, které potřebuje keramiku na řezné nástroje. Co běžně známe, je pak užitková a stavební keramika.

Otázky vzdělání v tomto odvětví se netýkají jen maturitních, ale také řemeslnických oborů. Příkladem je aktivita firmy Laufen, kdy ve spolupráci se školou v Bechyni od příštího roku připravují nový učební obor Výrobce keramiky. Další důležitý cíl spočívá ve zvýšení společenské prestiže řemeslných oborů. Vytvoření perspektivy odborného růstu řemeslníků, nejen realizací NSK a profesními kvalifikacemi, ale i zavedením mistrovských zkoušek jako postupu v kariéře po vzoru vyspělých států, jako je Německo, Švýcarsko, Rakousko, ale i USA. To bude vyžadovat některé drobné legislativní úpravy, nicméně nové materiály a technologie počítají se systémovým odborným růstem řemeslníků.

Problémy škol a stipendia Přestože školy disponují domovy mládeže, jsou relativně špatně dostupné kvůli excentrickému umístění. S tímto vznikají nejen ekonomické problémy finančního řádu (vysoké náklady na dopravu a ubytování žáků), ale i provozní, kdy většina domovů mládeže je přes víkend uzavřena, což otevírá otázku, jak o víkendu pohlížet na žáka. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy musí urychleně řešit tyto a další problémy tak, aby zaměstnavatelé mohli podporovat žáky stipendii. Ukazuje se, že stipendia poskytnutá zaměstnavateli jsou spolu s krajskými stipendii významným faktorem při náboru. Dále jde o vyřešení financování těchto jedinečných škol s nadregionálním významem a o úpravy normativů vzhledem k tomu, že jde o školy s nadprůměrnými náklady na výuku žáka.

 

Hledání nadregionálního partnera

 

Po roce platnosti sektorové dohody se však objevila celá řada způsobů, jak odpovědět na tyto otázky. Jednou z cest je přenesení řešení technických oborů s malou četností výskytu na jednání významného partnera, kterým v současnosti je Asociace krajů ČR. AKČR již započala s mapováním oborů vzdělávání s malou četností výskytu a toto jednání náměstků hejtmanů přišlo s iniciativou, aby se tento problém řešil komplexně na celostátní úrovni ve spolupráci s příslušnými ministerstvy.

Po více než roce je patrné, že iniciátoři Sektorové dohody - Hospodářská komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Trexima - vytvořili výchozí dokument pro řešení. Sektorová dohoda je strategický dlouhodobý dokument, který byl vytvořen na základě reálných požadavků průmyslu, a není jen teoretickým dokumentem.

A v tom spočívá její hlavní přednost.

DR. EDUARD JUSTA, člen Sektorové rady pro sklo, keramiku a úpravu minerálů

zdroj: komora.cz, 1.10.2013