14.7.2015

Zájem o technické obory vzdělávání za poslední dva roky mírně roste, nicméně potřeba kvalifikovaných pracovníků v této oblasti roste mnohem rychleji. Pokud se nepodaří tento trend změnit, budou z této země odcházet zakázky a nebudou přicházet nové investice, protože je nebude mít kdo dělat, varuje viceprezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Somr.

„Dostatek kvalifikovaných pracovníků, to je otázka, kterou všichni investoři a zadavatelé velkých zakázek řeší jako vstupní podmínky, zda s takovou investicí do dané země vůbec jít. Máme signály, že největší strojírenské firmy začínají mít problém zajistit dostatečnou kapacitu právě v technických oborech. To není jen otázka řemeslníků, tedy vyučených, to je také otázka absolventů středních odborných škol i inženýrů. Takže začínají chybět lidé všech stupňů vzdělání. Zájem roste, ale nestačí pokrýt ani odchody starších zaměstnanců do důchodu,“ říká Zdeněk Somr. Podle něj není vyloučeno, že bude potřeba hledat i zcela nová řešení například prostřednictvím migrace.

 

Absolventi neumějí komunikovat

Zejména větší zaměstnavatelé se dnes navíc potýkají nejen s tím, že absolvent nerozumí třeba technickým výkresům, ale také s problémem, že mnozí absolventi nejsou schopni mezigeneračně komunikovat, nejsou schopni převzít odpovědnost a dodržovat základní pravidla, jako přijít včas apod. „Začíná být problém, že se absolventi ve firmě,nedoučují‘ jen svou základní kvalifikaci, ale normální počínání dospělého, zodpovědného člověka. Cesta z toho je asi jediná a vede přes přenos maximálního množství odborného výcviku a praxe do firem,“ myslí si viceprezident HK ČR. To je také součástí kvalifikačního modelu vzdělávání, se kterým pracuje HK ČR. Tento kvalifikační model jasně říká, že maximum výcviku a praxe se má odehrát ve firmách. „My si myslíme, že například u učňovských oborů by měl celý odborný výcvik ve druhém a třetím ročníku probíhat přímo ve firmě. Jedním z nástrojů, jak zvýšit atraktivitu oborů, jsou také stipendia, která by měla být třeba ve třetím ročníku ve výši několika tisíc korun měsíčně. V řadě případů už tyto peníze některé firmy učňům dávají, vrací se jim to především v tom, že absolventi po vyučení začnou pracovat s technologií, kterou už znají, a mají za sebou základy její obsluhy,“ popisuje výhody zapojení firem Somr.

„Dalším motivačním prvkem mohou být také mistrovské zkoušky, kdy se dnes podílíme na tvorbě standardů pěti prvních oborů. Základem takové zkoušky je vytvoření mistrovského díla, měl by to tedy být kvalifikovanější řemeslník. To by mohlo přinést vodítko i běžnému spotřebiteli, který dnes zoufale hledá řemeslníka, a kromě sousedských informací nemá, jak si jeho kvalitu a schopnosti ověřit. Mistrovská zkouška přinese určitou garanci. U školy, která se bude podílet na mistrovských zkouškách, bude zase předpoklad, že na takovou školu má smysl dát své dítě,“ dodává viceprezident HK ČR a předseda její sekce pro vzdělávání.

NSK může ČR posunout vpřed Další cestou, která se ukazuje jako fungující, jsou bezesporu sektorové dohody, které začaly v posledních několika letech v regionech vznikat. „Všichni podstatní,hráči‘, ať je to státní správa, kraj, zaměstnavatelé, obce či vzdělavatelé, se dohodnou na potřebách oboru a regionu a určí, co pro to kdo může udělat,“ vysvětluje Zdeněk Somr. Dohoda se může týkat například zaměření škol zřizovaných krajem, ale také například řešení dopravní obslužnosti, aby se žáci dostali na praxi do firem. Ty zase definují své budoucí potřeby v jednotlivých profesích.

„Existuje tu také Národní soustava kvalifikací (NSK), na které se podílíme již řadu let a v níž do konce letošního roku bude více než tisíc kvalifikačních standardů, kdy si už prakticky ke všem povoláním může kdokoliv najít, co je jeho kvalifikačním standardem, čili jakou kvalifikaci musí pracovník splňovat, aby jej zaměstnavatelé chtěli přijmout,“ upozorňuje viceprezident HK ČR na další užitečný nástroj. Jelikož zmíněné standardy tvoří a schvalují sami zaměstnavatelé prostřednictvím sektorových rad, vytvářejí pravidla odpovídající blízké potřebě na trhu práce. „Musíme vzít v úvahu, že dnes technologický cyklus je v mnoha oborech hluboko pod deseti lety, takže je to jediný způsob, jak říct lidem, co musejí umět. To klasické školské vzdělávání nedokáže. Pokud se škola rozhodne vyučovat nějaký nový obor, trvá to několik let, než se jej podaří schválit a skutečně začít učit, dalších několik let se první absolventi učí a po nástupu do praxe se setkávají s úplně jinou technologií, než znají ze školy,“ upozorňuje viceprezident.

„Toto vše dokáže NSK řešit a jsme rádi, že se nám před lety podařilo státní správu a politiky přesvědčit o její potřebě a že se nám ji hlavně podařilo uvést v život.

Pokud se ještě podaří dostat tuto kvalifikační soustavu do povědomí široké veřejnosti, aby ji lidé dokázali využívat, může nás to i ve srovnání s vyspělou Evropou posunout hodně dopředu,“ uzavírá Zdeněk Somr.

Zdroj: Komora.cz, M.Cihelka, 10.7.2015