19.3.2015

Malý plat i vyhlídky na povýšení, stereotyp. Profesi by kvůli lepšímu uplatnění měnilo 60 procent lidí v kraji, jen asi 25 ze sta na to ale má dostatečnou kvalifikaci. Ukázal to průzkum Národní soustavy kvalifikací.

Mohla sedět v teple recepce hotelu, vést kavárnu... Místo toho leze po střechách. 24letá absolventka střední hotelové školy Michaela Zgyugová se totiž rozhodla, že změní nejen místo, ale taky obor. Na olomoucké Střední škole polytechnické právě absolvuje rekvalifikaci, aby mohla pracovat jako tesařka. „Hotelnictví mě strašně bavilo, ráda komunikuju s lidmi. Jenomže taťka má firmu zaměřenou na tesařství a pokrývačství, kterou jednou možná převezmu. Proto jsem se rozhodla pro změnu,“ říká Michaela, která si na polytechnickém učilišti dělá tříměsíční kurz, po němž dostane certifikát, že může pracovat jako tesařka. Lidí, kteří by kvůli větší šanci na uplatnění okamžitě změnili pracovní pozici i obor, je v Olomouckém kraji skoro 60 procent. Vyplývá to z průzkumu Národní soustavy kvalifikací (NSK). To je státem podporovaný registr poptávaných profesí, který využívají jak lidé, kteří hledají nebo chtějí změnit práci, tak firmy, které nemůžou sehnat kvalifikované zaměstnance.

            Průzkum NSK ukázal, že ve stávající práci zaměstnancům v regionu nejvíc vadí neodpovídající platy, malé vyhlídky na povýšení nebo stereotyp. Skoro tři čtvrtiny lidí navíc pracují v úplně jiném nebo jen podobném oboru, než jaký vystudovali, a na změnu už si netroufají.

Díky profesním kvalifikacím přitom může kdokoliv získat oprávnění i zaměstnání v oboru, který je perspektivní a zajímá ho. Cesta za lepší prací přitom nemusí trvat roky, ale pouze týdny. NSK totiž umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát, aniž by museli zasednout na několik let do školních lavic. Že má požadované znalosti a dovednosti každý potvrdí složením takzvané kvalifikační zkoušky. Jakým způsobem jich dosáhl, zkoušející nezkoumá.

            „Mohl navštěvovat rekvalifikační kurz nebo se to klidně naučit sám, důležité je prokázat, že danou profesi opravdu ovládá,“ vysvětlil Ivo Jupa, hlavní manažer Národní soustavy kvalifikací. „Chceme pomoci lidem, kteří usilují o nové profesní cíle. Získané osvědčení jim jejich cestu usnadní,“ doplnil. Od změny lidi často odrazují překážky, které lze podle Jupy snadno překonat. „Téměř polovina se bojí, že by v regionu jinou práci nenašli, třicet procent odrazuje dočasná ztráta příjmů a 25 lidí ze 100 si říká, že nemá pro jinou práci kvalifikaci,“ shrnuje. Národní soustavu kvalifikací mohou využít jak lidé zaměstnaní, tak ti, kteří práci teprve hledají.

4 143 volných pracovních míst Olomoucký úřad práce k poslednímu únoru registroval v kraji 4 143 volných pracovních míst. Na každé z nich připadá deset uchazečů o práci. Meziroční nárůst volných pozic je 131 procent, což svědčí o oživení, problém ale je, koho firmy vlastně chtějí.

            „Nejvíc chybějí lidé ve strojírenství a zdá se, že budou chybět také zaměstnanci ve stavebnictví. Navíc nejde jen o strojírenství, které je nejviditelnější, ale kvalifikovaná pracovní síla chybí i spoustě dalších výrobních oborů. Jde například o elektro, textilní nebo potravinářskou výrobu,“ popsala Jana Čuhlová, vedoucí referátu zprostředkování a poradenství krajské pobočky úřadu práce v Olomouci.

Právě úřad práce využívá systému NSK k rekvalifikacím svých uchazečů. Kurzy šije na míru firmám. Za poslední rok pomohl zorganizovat devět běhů kurzů, každý pro pět až 10 účastníků. Nezaměstnaní skládali zkoušky v profesích jako brašnář, obsluha CNC obráběcích strojů, dělník ve strojírenské výrobě nebo montér elektrických rozvaděčů. O rekvalifikované měly zájem strojírenské firmy jako Mubea, Unex či Behr Bircher Cellpack Czech.

„V průměru 75 procent z těch, co dokončili rekvalifikační kurz, získalo práci,“ podotkla Jana Čuhlová.

            Prostřednictvím NSK našla kvalifikované zaměstnance na obsluhu CNC strojů také německá firma SSI Schäfer, která má pobočku v Hranicích. „Chtěli jsme, aby se praktická část rekvalifikace odehrávala přímo u nás ve firmě. Naši technici, mistři a odborníci tak měli s účastníky denně kontakt. Než dokončili kurz, měli jsme už zpětnou vazbu, jak jsou aktivní, jestli mají o práci zájem a zda se posouvají dopředu,“ uvedla vedoucí personálního oddělení firmy Jana Kutinová. Na praxi do SSI Schäfer chodilo šest lidí, z toho čtyřem firma nabídne práci.

            Teoretickou výuku absolvují účastníci kurzů nejčastěji na středních školách a učilištích v kraji. Například Střední škola železniční, technická a služeb v Šumperku má oprávnění rekvalifikovat obráběče kovů, strojního mechanika – zámečníka a prodavače. „Největší zkušenosti máme s obsluhou CNC strojů. Od roku 2009 prošlo kurzy asi 80 účastníků, z nich pouze jeden neudělal závěrečnou zkoušku,“ řekl zástupce ředitelky školy Jiří Horsák. Kurz pro CNC obrábění je jedna z nejnáročnějších profesních kvalifikací. Představuje 39 dní povinné praxe ve strojírenské firmě a 16 dní teorie. „Jezdili k nám lidé z Jeseníku, Šumperka či Prostějova, každý den bez jediné absence. Měli opravdu zájem a snahu,“ dodal Horsák. Kurz CNC obrábění si dělali například i gymnazisté, kteří nezvládli vysokou školu, ale díky rekvalifikaci mají dobře placenou práci. „Jeden z našich absolventů uměl perfektně anglicky a díky kurzu získal práci jako obsluha CNC v Norsku. Takoví pak přijdou a řeknou: děkujeme, pomohli jste nám,“ uzavřel Horsák.

Zdroj: Mladá fronta DNES, Petra Klimková