4.9.2015

Dvě mouchy jednou ranou se zřejmě podařilo zabít v sousedním Německu. Nabídli handicapovaným lidem stejnou možnost naplnění nejzákladnějších životních potřeb a současně rozšířili pracovní trh o novou profesi. Od druhé poloviny letošního roku mohou oficiálně nabízet své služby sexuální asistentky a asistenti zdravotně postižených občanů a seniorů.

Zdlouhavá cesta

O zřízení této profese se v Německu řadu let diskutovalo na nejrůznějších úrovních, zazněla spousta argumentů pro i proti, ale nakonec se zastáncům této služby podařilo své stanovisko prosadit. Argumentovali především tím, že i psychicky nebo tělesně postižení lidé musí mít stejná práva na uspokojování svých potřeb jako ostatní příslušníci zdravé populace. U postižených je ovšem tento problém daleko závažnější, protože pro hodně velké procento z nich není všeobecně uznávaný partnerský sex běžnou záležitostí. Mnozí si vůbec nedokáží najít vhodného partnera a ti, kterým se podaří dát se dohromady, často nejsou vzhledem k svému postižení schopni plnohodnotného sexu.

Kuriózní rekvalifikace

Nalhávat si, že bez sexuálního vyžití se dá stejně dobře a radostně žít, by bylo pokrytectvím. Ožehavému tématu se zvlášť intenzívně věnovala organizace PRO FAMILIA z Norimberka, která se spojila se sdružením Kassandra a připravily společný projekt na činnost a poslání sexuálních asistentů. Ti se rekrutují převážně z široké armády mužů a žen, kteří v nočních ulicích provozovali „nejstarší řemeslo“, ale teď již chtějí s nejistou existencí skončit a věnovat se řádné práci pod sociálním a zdravotním pojištěním. Před tím ale musí všichni uchazeči a uchazečky absolvovat 36 hodin školení o zákonných pravidlech, prevenci, hygieně, první pomoci, různých druzích postižení a obtížích ve stáří i o roli sexuálního průvodce. Rozšíření kvalifikace je přijde na 160 eur, což je asi 4.100 Kč, které si musí zaplatit ze svého.

V Česku nechtějí zůstat pozadu

Zájem o podobné služby se bezprostředně objevil i v Česku. Na konferenci nazvané „Ze sexbyznysu na trh práce“ představila Claudia Fischerová-Czechová z organizace BUFAS na pomoc prostitutům a prostitutkám pilotní projekt sledující obdobné cíle. I když jeho realizaci brání současná legislativa, navrhovatelka věří, že brzo dojde ke změně. Tu by uvítala i šéfka organizace Rozkoš bez rizika, která vzpomněla, jak se na její poradnu obrátila matka dospívajícího postiženého syna s dotazem, kde by takovou službu našla. „Bohužel jsem ji musela zklamat, protože něco takového u nás dosud není možné,“ uvádí paní Malinová, „ale mám informace, že zákon, který by tuto činnost zlegalizoval, chystá naše hlavní město i poslanci“

Našinec to řeší po svém

Podle tvrzení Lucie Šmídové – další účastnice konference, „je tady předvoj“. Vedení jednoho z českých ústavů se jí svěřilo s tím, že pro své obyvatele pořídilo erotické pomůcky a učí je s nimi zacházet. Jméno neprozradila, protože ředitelství příslušného domova se bojí negativních reakcí a chce zůstat v anonymitě. Paní Fischerová–Czechová podotkla, že i v Německu trvalo přiznání práva na sexuální život postiženým a seniorům dlouhá léta.

Zdroj: lidemezilidmi.cz, ČTK