16.02.2015

Obecně řečeno, nezaměstnanost mladých lidí je zásadním problémem, který řeší celá Evropa. Německo a Rakousko si se zaměstnaností mladých dokáže lépe poradit. Naopak pro celou jižní Evropu je to těžko řešitelná situace. Současný trh práce se potýká s nedostatkem techniků s dobrou znalostí cizích jazyků.

„Ekonomická a finanční krize obecně stojí za výrazným zhoršením podmínek na trhu práce, a právě mladí lidé, vstupující na trh práce, jsou jejich největší obětí,“ uvedla Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. 

Pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vysokoškolského studia se u nás pohybuje kolem hranice 15 procent. „V regionálním pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk v krátké době po ukončení studia nenajde práci. Naopak v Praze je to pouze každá dvacátý,“ upozorňuje Gabriela Strašilová. 

Přesto se současný trh práce stále potýká s nedostatkem technicky vzdělaných lidí. Zaměstnavatelé mají dokonce zájem i o mladé absolventy, jenže takové jaké hledají, nemohou najít. Proč? 

Strojírenství 

„Během studia se mladí stěhují do větších měst, kde si zvyknou natolik, že je výrazně snížena jejich ochota stěhovat se do průmyslových lokalit, které jsou situovány mimo větší aglomerace. „Ochota jít pracovat z Prahy třeba do Chomutova je velmi malá,“ říká Jan Zimmel, Teamleader divize Engineering, Hays Czech Republic. 

Výjimkou zůstává Mladá Boleslav, kam se každoročně je ochotno přestěhovat několik desítek mladých absolventů z Moravy, Slezska i Slovenska. Firma ale do začátku poskytuje ubytování, na které i přispívá, organizuje Trainee programy, které budoucí experty přilákají. 

Požadavky trhu práce mají ve strojírenství stále stoupající křivku, i přesto, že se v této oblasti i občas ukončuje výroba a dochází k propouštění. Technické vysoké i střední školy dlouhodobě produkují stejný počet absolventů. Absolventi mají stále stejnou úroveň znalosti jazyků. Cizí jazyk se studuje naposledy ve čtvrtém semestru, pokud se studenti nedostanou na zahraniční pobyt, s jazykem se již nepotkají. Přitom drtivá většina výrobních firem je zahraničních. Proč na to studenti během studia nemyslí? Firmy si často stěžují i na neodborné technické znalosti dnešních absolventů. 

“V německém pohraničí - severní a západní Čechy - se objevil nový fenomén. Německé firmy si vytipují středoškoláky ze středních průmyslových škol a lákají je za prací do Německa. Těžko se tomu odolává, protože taková nabídka je bezkonkurenční. A tím pádem již středoškoláci rovnou po maturitě odcházejí do Německa. V tuto chvíli je to sice malý úbytek pracovní síly, ale dá se předpokládat další nárůst,” upozorňuje Jan Zimmel z Hays Czech Republic. 

Informační technologie 

U oblasti IT není problém s lokalitou práce jako je to v oblasti strojírenství. Vysoké školy jsou ve městech, kde jsou zároveň větší technologické firmy. Praha, Brno, Plzeň. I přesto je stále nedostatek kandidátů, společnosti se musí snažit lákat již studenty. 

„Studenti oboru IT se nejčastěji zaměřují na zlepšení svých technických zkušeností. Zaměstnavatelé by tedy měli být připraveni na to, že jejich hlavní motivace je pracovat ve firmě, kde se mohou naučit od zkušených kolegů, možnost dostat se k novým technologiím, projít školením, dokončit si certifikace,“ říká Dillon Werry , Teamleader divize IT/telco, Hays Czech Republic. 

Pro IT studenty i absolventy je také důležité pracovní prostředí, kultura společnosti, dresscode. Benevolentnost v oblékání, posilovna a fotbálek v kanceláři jako benefit se mezi mladými rychle rozkřikne. Společnosti se snaží programátorům vyjít maximálně vstříc, ti pak nemají velkou potřebu měnit zaměstnání, resp. jsou si vědomi, že práci najdou vždy. To přidělává vrásky personalistům, pokud mají nabrat nový tým Java vývojářů, je to běh na dlouhou trať. 

„Nejlepší zkušenosti máme se studenty, kteří během studia již pracovali, ti pak postupují v kariéře rychleji, umějí se již pohybovat jak v IT světě, tak ve světě IT byznysu,“ připouští Dillon Werry z Hays. Neustálá poptávka po programátorech je způsobena i trendem, že programátorem není člověk celý profesní život. Časem se posune do rolí architekta, analytika, managera a programování se věnuje méně. 

Energetika 

Energetika ve svých mnoha podobách - obnovitelné zdroje, konvenční či jaderné - zaznamenává nedostatek uchazečů ve středním a mladším věku. Platí to nejen v hlavním městě, kde je situace o něco příznivější, ale zejména potom v regionech. 

Energetice, coby studijnímu oboru se mohou zájemci věnovat zejména v rámci dvou vzdělávacích institucí, a sice ČVUT a její jaderné a fyzikálně inženýrské fakultě, alternativně potom na některé z kateder matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „O studium jako takové eminentní zájem není, což je bohužel v příkrém rozporu s poptávkou ze strany zaměstnavatelů,“ přiznává Petra Dvořáková, Teamleader divize Stavebnictví, Realit a Energetiky, Hays Czech Republic. 

Absolventi některého z energetických oborů mají obrovský zájem o velké a dobře etablované společnosti, z nichž naprosto a zásadně vyčnívá skupina firma ČEZ, která je ostatně atraktivním zaměstnavatelem nejen pro technické profese, ale napříč celým pracovním trhem. Společnost ČEZ je velmi aktivní ve spolupráci se středními i vysokými školami a snaží se pomocí podpůrných programů zvýšit zájem studentů o technické obory a zajistit si tak do budoucna zdroj kandidátů. To se jim daří, o to těžší to mají ostatní zaměstnavatelé. 

Stavebnictví 

Pokud jde o stavebnictví, s oživením trhu se zvýšila ochota pracovníků ke změně. U absolventů stavebních oborů často záleží na tom, zda již při škole pracovali a do jaké míry se věnovali studiu jazyků, protože právě znalost angličtiny a alespoň dvouletá praxe nesmírně zvyšuje jejich šanci na rychlé nalezení práce. 

Typickým studentským zaměstnavatelem jsou potom Metrostav nebo Skanska. „Často se setkávám s nemalými finančními požadavky z řad absolventů. Zdá se, že magickým číslem je částka třicet tisíc korun,“ říká Petra Dvořáková z Hays. Právě tuto sumu si velká část uchazečů z řad absolventů představuje jako odpovídající a rozumnou. Často u absolventů dochází k rozčarování, zejména v kombinaci s horší jazykovou vybaveností a bez jakékoliv praxe. Praha vede v nabídce i poptávce pracovních míst, zájem o absolventy je však i v Brně a Západočeském kraji. „Asi největší zájem vidím o anglicky hovořící juniorní stavbyvedoucí, které si posléze společnosti vychovají na projektové manažery,“ dodává Petra Dvořáková z Hays. 

Co musí dělat firmy proto, aby studenty technických oborů k sobě přilákali? Jak musí vystupovat? 

Studenti ocení firemní prezentace na univerzitách, nebo výuku předmětů přímo profesionály z firem - někdy jsou to 2 - 3 přednášky v rámci předmětu, jindy vyučují předmět celý. Tyto přednášky bývají hojně navštěvované a studenti s lidmi z praxe živě diskutují. 

Další možností je účast na veletrzích pracovních příležitostí, které se taktéž konají přímo na univerzitě. Studenti mají možnost popovídat si se zaměstnanci a zjistit jaké požadavky firmy na studenty mají, případně rovnou předat životopis. 

Některé firmy využívají reklamy nebo PR - která říká, že firma zaměstnává studenty a absolventy. Další možností mohou být firemní blogy, twittery, spolupráce na diplomových pracích, organizace Dnů otevřených dveří, studentských soutěží, atd.. Firmy by také mohly využít loňské absolventy, kteří u nich již pracují, mají první úspěchy, povýšení - ti znají studentské prostředí a mohou nalákat další.

Zdroj: personalista.com