09.09.2013

Kompetenční model je společný pro NSK, NSP a další aplikace ve službách zaměstnanosti. Kompetence jsou v kompetenčním modelu rozděleny do tří základních typů - Měkké kompetence, Odborné kompetence obecné a Odborné kompetence specifické.

Schematické rozdělení:

Příklady

Obecné kompetence

Pro obecné kompetence (měkké i odborné) v NSK platí následující:

V naprosté většině případů by měly být aplikovány v rámci specifických kompetencí. Výjimkou mohou být řídicí kompetence u profesních kvalifikací z oblasti řízení, pokud jsou zcela nezávislé na předmětu řízení. Tyto kompetence mohou být v kvalifikačním standardu formulovány samostatně a v hodnoticím standardu mohou mít svou tabulku kritérií hodnocení (zřejmě bude řešeno „nadoborově“, je možné, že vývoj rozšíří soubor takto přenositelně stanovených kompetencí i mimo oblast řízení).

Obecné kompetence tak až na výše uvedenou výjimku nejsou v kvalifikačním standardu explicitně uvedeny, ale jsou integrovány v rámci specifických kompetencí.

V hodnoticím standardu však musí být u příslušné specifické kompetence uplatněna kritéria ověřující její „obecnou“ část.

To znamená, že při tvorbě hodnoticího standardu profesní kvalifikace musí být zdrojem nejen kvalifikační standard příslušné profesní kvalifikace, ale i obecné kompetence (resp. obecné způsobilosti) stanovené pro adekvátní typovou pozici (v NSP budou obecné kompetence na rozdíl od NSK formulovány samostatně).

Odborné kompetence specifické

Odborné kompetence specifické tvoří kvalifikační standard profesní kvalifikace. Východiskem jsou kompetence u typových pozic.

Pokud jsou odborné kompetence (resp. odborné dovednosti) u typových pozic posouzeny jako žádoucí i pro profesní kvalifikace, měly by být použity, aniž by se zbytečně upravovaly jejich formulace (příp. ať jsou zpětně upraveny i u typových pozic).

Odborná kompetence specifická v sobě zpravidla zahrnuje dvě složky – činnostní a znalostní.

Např. specifická kompetence opravy dřevoobráběcích strojů zahrnuje:

• „činnostní“ složku opravy představující zvládání postupů při technických opravách a
• „znalostní“ složku dřevoobráběcí stroje (jejich stavba a funkce jednotlivých komponent).

Zjednodušeně lze říci, že „znalostní“ složka je představována určitým okruhem znalostí, „činnostní složka" dovednostmi.

Podstatné jméno uvádějící činnostní složku kompetence by mělo být v nedokonavém vidu (zhotovování a nikoliv zhotovení).

Kompetence by měla obsahovat jen jednu činnostní složku. Tzn., že kompetencí by nemělo být např. opravy a obsluha dřevoobráběcích strojů, protože jde již o dva odlišné druhy činnosti, které nemusí být požadavkem pro jednu kvalifikaci. Tzn., že by mělo jít o dvě kompetence:

• opravy dřevoobráběcích strojů
• obsluha dřevoobráběcích strojů.

Zvláštní případ kompetencí – znalosti

U kvalifikací vyšších úrovní, zpravidla tam, kde je zapotřebí hlubší teoretické zázemí, uplatnitelné ve více činnostech, může mít kvalifikační standard vedle kompetencí s činnostní i znalostní složkou (činnostně pojaté kompetence) i kompetence, které jsou pojaté jen jako znalosti (nebo odborné disciplíny), tzn., že mají pouze znalostní složku (např. znalosti různých teorií, pravidel, zákonů, materiálů, základy určitých vědních disciplín aj.).

Nejsou to kompetence v původním významu tohoto pojmu, ale pro stanovení kvalifikačních požadavků jsou někdy nutné. Měly by ale být používány jen tehdy, je-li to skutečně nezbytné. Jde zejména o případy, kdy vlastní činnosti v kvalifikaci, vycházející z určité odborné znalosti resp. odborné disciplíny, jsou velmi rozmanité a tím i spektrum potřebných specifických kompetencí by bylo velmi rozdrobené a náročně ověřitelné; jedinou možností tedy je ověřovat znalosti.

Konkrétnost/obecnost kompetence

Měla by vycházet z konkrétnosti/obecnosti dané profesní kvalifikace.

• Např. pro kvalifikaci nástrojař může být kompetencí provádění funkčních zkoušek nástrojů,
• zatímco pro profesní kvalifikaci výroba řezných nástrojů bude tato kompetence konkrétnější – provádění funkčních zkoušek řezných nástrojů.

Nevhodná už by ale byla kompetence zvolit postup zkoušky řezného nástroje nebo vyhodnotit výsledek zkoušky řezného nástroje – to už nepatří do kompetencí, ale do kritérií v hodnoticím standardu.

V některých případech ovšem může být kompetence naopak obecnější než je konkrétnost/obecnost profesní kvalifikace. A to v případech, kde je kompetence společná několika profesním kvalifikacím (např. orientace ve strojírenských výkresech) a má širší společný odborný základ.