06.02.2015

Slaný, Kralupy nad Vltavou, Příbram, Štětí, Mělník a Kolín. Šest středočeských měst v minulosti využilo, či právě využívá podpory Agentury pro sociální začleňování. Města se spolu s agenturou snaží hledat řešení problémů lidí, kteří se dlouhodobě ocitli v sociálně nepříznivé situaci. Jednou z možností je i podpora zaměstnanosti.

„Často řešíme, že lidé jsou nezaměstnaní. Po delší době bez místa ztrácí pracovní návyky, nebo mají nízkou kvalifikaci a na pracovní místa se kvůli nedostatečnému vzdělání nedostanou,“ vysvětlil Václav Zeman, pracovník agentury pro média. V místech, kde je sociální vyloučení koncentrované, se proto agentura ve spolupráci s radnicemi snaží vytvořit propracovanější a dlouhodobější systém, aby se lidé k práci dostali. A zároveň aby si ji dokázali udržet.

Zapojení měst do projektu

Pro spolupráci s agenturou se můžou starostové měst čelící problémům přihlásit do výběrového řízení. Po dobu tří let pak pracovníci agentury pomáhají místním připravit strategický plán začleňování. Nabízí různé tipy, jak řešit problémy v nezaměstnanosti nebo vzdělávání. Pomáhají i hledat peníze na navržená řešení.

„Chceme, aby fungovala součinnost úřadu práce, samotného města, sociálních pracovníků a místních neziskových organizací. V oblasti zaměstnanosti je nejucelenějším řešením takzvaný systém prostupného zaměstnávání založený na několika stupních,“ popsal Václav Zeman.

V první fázi se lidem nabízí možnost krátkodobého zaměstnání. Úřady práce nabízí aktivizační práci na dohody. Na ni navazuje druhá část, kterou tvoří veřejně prospěšné práce. Ty můžou nabízet obce nebo příspěvkové organizace města, například technické služby, školy a podobně. Když město zřídí tuto pozici, dostane na ni příspěvek z úřadu práce. Obec tím sníží nezaměstnanost a ještě dostává dotaci.

„Vůle k tomu je, ale nevzniká jich dost. Snažíme se, aby lidé v této práci nezůstali na dlouho. Nechceme, aby to pro ně byla konečná, ale tak na půl roku. Je to přestupní krok do navazujícího zaměstnání,“ objasnil Václav Zeman.

Třetím stupněm je běžná pozice na pracovním trhu. Agentura může oslovit i soukromé podniky, aby vyhradily pozici pro člověka, který vzejde z jejich systému. Zaručují, že daný pracovník se už osvědčil a ukázal, že v práci funguje. „Zavedení tohoto systému nabídneme městům Slaný, Příbram a Kralupy nad Vltavou, se kterými jsme začali spolupracovat v loňském roce. Na Mělnicku a v Kolíně se systém nepodařilo plně nastavit, spíše jen dílčí části. Města zaměstnala pár lidí na veřejně prospěšných pracích, ale nezavedla celý systém,“ sdělil Václav Zeman.

Sociální podniky nejen pro postižené

Další variantou podpory zaměstnanosti jsou sociální podniky. „Dlouhou dobu bylo sociální podnikání spojováno převážně se zaměstnáváním zdravotně postižených lidí. Šlo například o vyhrazená pracovní místa či chráněné dílny. V zahraničí se ukázalo, že sociální podniky se můžou zaměřit i na lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo mají sociální znevýhodnění. A jejich zaměření může být velmi pestré,“ řekl Václav Zeman.

Sociálních firem začalo přibývat. Ve Středočeském kraji je jich registrováno devatenáct. Neziskové organizace či běžní podnikatelé zakládají integrační sociální podniky, jejichž znakem je, že část zisku investují do rozvoje svých zaměstnanců, kteří si v nich můžou obnovovat či rozvíjet své pracovní návyky. Můžou tak získat trvalé zaměstnání, nebo se připravovat ke vstupu na volný trh práce.

Jedním z takových příkladů je pila u Kutné Hory, která zaměstnává lidi z ubytoven. Ve firmě pracuje pět lidí na pile a pět lidí upravuje zeleň po městě. Podnik je tak úspěšný, že si do budoucna plánuje nezávislost na dotacích. Zaměstnancům je přes padesát let, nejsou kvalifikovaní, většina byla dlouhodobě registrovaná na úřadu práce a bydliště mají na ubytovnách. Kromě oblastní charity spolupracuje pila s městem, městskými lesy a dalšími organizacemi.

Firmy můžou žádat stát o dotace

„Snažíme se podporovat, aby sociální podniky zakládaly neziskové organizace a na založení se podílelo město nebo soukromé společnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj na to dává dotaci, ale žádá si to velkou administrativu. Žadatel musí napsat podrobný podnikatelský plán a musí mít zjištěno, že v daném segmentu není převis nabídky, protože podstatou sociálních podniků je prodej služeb nebo výrobků, které si někdo koupí. Pokud se to povede, je to dobré, protože dostanou peníze, které můžou vést k rozvoji firmy,“ vysvětlil a upřesnil Václav Zeman.

Dalším příkladem sociálních podniků v kraji je například Dobré dílo z Berouna, které se zabývá praním prádla, žehlením, stavebními nebo zahradnickými pracemi. V Mateřské škole Ekolandia v Brandýse nad Labem zase vaří mladí dospělí, kteří opouštějí dětské domovy. V Kolíně sdružení Prostor vytváří komunitární programy, v nichž nabízí lidem rekvalifikační kurzy. Nedávno založili firmu Social Trade, která ve spolupráci s úřadem práce nabírá nezaměstnané lidi a používá systém prostupné práce.

Podobný je projekt Sociální města 2020, na kterém spolupracovala i Agentura pro sociální začleňování. Mezi deseti českými městy se do něho zapojila i Kutná Hora, která k danému tématu pořádala mezinárodní workshop.

V Kutné Hoře aktuálně plánují otevřít sociální podnik Duhová jídelna, který bude nabízet přípravu, prodej a rozvoz obědů. Cílem je pomoci lidem v nouzi, posílit dobrovolnictví a práci v týmu. Jídelna, kterou bude provozovat oblastní charita, zaměstná deset lidí. Celkové náklady na založení budou 4,3 milionu korun a provoz bude stát měsíčně 320 tisíc korun. Peníze na něho chtějí získat z evropských fondů.

Zdroj: Denik.cz