27.03.2015
Mnoho lidí nespokojených se svojí prací nebo i nezaměstnaných se domnívá, že na trhu práce nejsou pro ně místa a možnosti nové kvalifikace. Ale není to tak pravda. Tuto problematiku řeší Národní soustava kvalifikací (NSK).
Zájemcům umožňuje získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli několik let chodit do školy. Veškeré informace lidé najdou na webových stránkách, vysvětlil Jan Peška z Národního ústavu pro vzdělávání.
Zájemci o konkrétní profesi mohou absolvovat rekvalifikační kurz, případně se vše naučit sami a pak absolvovat zkoušku. Je náročnější než na střední škole či odborném učilišti.
„Trvá déle, až několik hodin, uchazeč je mnohem důkladněji zkoušen,“ zdůraznil Peška. Uchazeči z řad nezaměstnaných mají šanci, že náklady na kurz jim uhradí úřad práce – pokud úspěšně složí závěrečnou zkoušku. Osvědčení má celorepublikovou platnost, uznávají ho i velcí zaměstnavatelé.
K nejpopulárnějším kvalifikacím patří strážný, chůva pro předškolní děti, florista i práce v údržbě veřejné zeleně. Nové pracovníky potřebují průmyslové podniky.
Statistické údaje v Jihomoravském kraji nejsou příliš optimistické. Přes 60 procent lidí by okamžitě vyměnilo pozici i profesní obor kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění. Zaměstnaným nejvíce vadí neodpovídající platy, malé vyhlídky na povýšení i stereotyp. Dvě třetiny lidí pracují v úplně jiném nebo pouze příbuzném oboru než vystudovali, a už se neodvažují ke změně. Se zaměstnáním je spokojeno na jihu Moravy pouhých 34 procent zaměstnanců, přičemž jihomoravská čísla téměř kopírují celostátní údaje. Pro NSK je zjišťovala a zpracovala společnost IPSOS. Dotazovala se 1500 lidí.
Trochu atypickým příkladem rekvalifikace je Tomáš Vítek z Brna. Získal titul inženýra ekonomie, pracoval čtyři roky v oboru, stále v něm však převládal pocit, že jeho koníček – vaření – je silnější. Absolvoval tedy kvalifikační zkoušku z gastronomie a nyní je šéfkuchařem v luxusní italské restauraci v centru Brna. Zkoušku si musel zaplatit sám, protože podle regulí úřadu práce byl „příliš kvalifikovaný“. Právu řekl, že je nyní maximálně spokojený. V rámci NSK bylo v celé zemi již vykonáno přes 111 000 kvalifikačních zkoušek a do letošního února bylo schváleno 679 profesních rekvalifikací. Jen v Jihomoravském kraji využívá v personální praxi NSK přes 1100 firem včetně velkých strojírenských. Více na www.narodnikvalifikace. cz a www.vzdelavaniaprace. cz.
Bezmála 60 procent lidí z Olomouckého kraje by neváhalo a kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění by okamžitě vyměnilo pozici i profesní obor. Vyplývá to z průzkumu Národní soustavy kvalifikací (NSK).
Ve stávající práci zaměstnancům nejvíce vadí neodpovídající platy, malé vyhlídky na povýšení nebo stereotyp.
Skoro tři čtvrtiny lidí pak navíc pracují v úplně jiném nebo pouze příbuzném oboru, než jaký vystudovali, a na jeho změnu se už neodvažují.
Díky profesním kvalifikacím přitom může kdokoli získat kvalifikaci i zaměstnání v oboru, který je perspektivní a zajímá ho, a to i v řádech týdnů.
Podle průzkumu, který pro NSK zpracovala společnost IPSOS, je v Olomouckém kraji pouhá třetina (36 %) zaměstnanců spokojena se svým zaměstnáním. Pracovníky ve 41 procentech případů trápí malé platy, čtvrtině (26 %) vadí mizivé vyhlídky kariérního vzestupu a 18 procent z nich si stěžuje na monotónnost zaměstnání.
Šest z deseti obyvatel Olomouckého kraje by kvůli lepším pracovním podmínkám či spokojenosti změnilo zaměstnání. Celkem 21 procent lidí by měnilo ve stávajícím oboru a 41 procent z nich by dnes klidně volilo i úplně jiný profesní obor, než kterému se věnují.
„Na profesní změně láká lidi vidina lepšího finančního ohodnocení a práce v oboru, který by je bavil či zajímal,“ uvedl hlavní manažer projektu Ivo Jupa.
„Sedmačtyřicet procent se bojí, že by v regionu jinou práci nenašli, 30 procent odrazuje dočasná ztráta příjmů a 25 lidí ze 100 si říká, že nemá pro jinou práci kvalifikaci,“ shrnul Jupa.
Olomoucký úřad práce sice k lednu registroval skoro 3500 volných pracovních míst, ale často v oborech vyžadujících od uchazečů nějakou odbornou kvalifikaci. Průzkum současně ukázal, že na 60 procent lidí z Olomouckého kraje pracuje v jiném nebo pouze příbuzném oboru, než vystudovali, a nemá tak osvědčení o tom, co skutečně umějí a co je živí.
Ať už chce uchazeč dovednosti získat, nebo je potřebuje jen formálně doložit, přichází na řadu právě Národní soustava kvalifikací. Ta totiž umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout na několik let do školních lavic.
Že má požadované znalosti a dovednosti, občan potvrdí složením takzvané kvalifikační zkoušky. Jakým způsobem jich dosáhl, zkoušející už nezkoumá.
Zdroj: Právo,24.3.2015, M.Hradil