Nejméně spokojené s využitím své kvalifikace jsou skutečně ženy, které mají maturitu, ale pracují jako pomáhající rodinný příslušník v rodinné firmě, potvrzují statistici.
Nejspokojenější se svým vzděláním a kvalifikací i oceněním jsou řemeslníci a opraváři. „Jako truhlář bych mohl pracovat sedm dní v týdnu dvanáct hodin denně. Specializuji se na nábytek a bytové interiéry, zakázky nestíhám,“ řekl Právu osmatřicetiletý Petr ze Středočeského kraje.
Šance na uplatnění se liší podle regionu
Svůj vliv na to, zda mohou lidé využívat plně svoji kvalifikaci, má i region, ve kterém bydlí či pracují, složení průmyslu v tom kterém kraji a místní nabídka veřejných služeb. Z regionálního pohledu jsou nejméně spokojeni s využitím své kvalifikace v Olomouckém kraji (28 % dotázaných), Karlovarském kraji (25) a v Pardubickém kraji (24 procent).
Velká nespokojenost s využitím kvalifikace je ale překvapivě i v Praze Tady podíl nespokojenců zvyšují vysokoškoláci a absolventi vyšších odborných škol. Tím, že jich pracuje v hlavním městě hodně (28 procent všech osob s terciálním vzděláním z celé ČR), vzniká mezi nimi velká konkurence a boj o místa. Řada osob s terciálním vzděláním proto z nezbytí zastává pracovní pozice, které by zastal i středoškolák s maturitou.
Příliš mnoho středoškoláků
Podle počtu středoškoláků patříme spolu se Slovenskem k absolutní špičce v celé EU. „Podíl středoškoláků s maturitou i bez maturity na celkové zaměstnanosti dosahuje 73 procent, to je společně se Slovenskem vůbec nejvíce v celé EU,“ uvádí statistici Marta Petráňová a Bohuslav Mejstřík z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Masové středoškolské vzdělání, ať s maturitou nebo bez ní, sice tím řadí Česko mezi země se vzdělaným a pro zaměstnavatele připraveným obyvatelstvem, zároveň ale pro tolik středoškoláků není dostatek odpovídajících pracovních příležitostí s odpovídajícím finančním ohodnocením.
Na druhé straně všeobecné vzdělání může být výhodou při hledání práce, protože umožnuje dělat prakticky cokoli. I když získaná práce, například pokladní v supermarketu, nemusí odpovídat představám středoškoláků a může být zdrojem nespokojenosti, upozorňují psychologové.
Kde jsou nespokojenci
Nejméně nespokojenců se zastávaným pracovním místem i platem je mezi pracujícími se základním vzděláním. Těch je ale v ekonomice velmi málo, jen kolem 24 tisíc a většinou nemají nereálné představy o svém možném uplatnění.
V praktickém životě také najdeme minimum lékařů či zdravotních sester, kteří by nevyužívali svoji získanou kvalifikaci.
V minulém roce pracovalo v národním hospodářství 1,1 miliónu vysokoškoláků a absolventů vyšších odborných škol, z tohoto počtu jich více jak 200 tisíc (18,4 procenta), nevyužívalo svoji kvalifikaci, uvádějí statistici. U středoškoláků s maturitou nevyužíval svoji kvalifikaci každý čtvrtý.
Nedostatečně využívají svoji kvalifikaci například absolventi středních škol zaměřených na zemědělské obory. Poměrně vysoký počet osob nevyužívajících svoji kvalifikaci je i mezi podnikateli – celých 18,3 procenta. Zde má svůj vliv skutečnost, že obor podnikání je často podnikateli volen nikoli podle jejich kvalifikace, ale podle zájmů o produkt či služby a výnosnosti oboru.