17.08.2015
U některých profesí vzdělávání nekončí výučním listem nebo maturitou. V Krnově, kde má dlouhou tradici železniční opravárenství, si vyzkoušeli vzdělávání zaměstnanců.
Krnov – Souběžně s tím, jak se v České republice daří snižovat nezaměstnanost, mnohé firmy zjišťují, jak je těžké na trhu práce sehnat pracovníka s potřebnou kvalifikací. Když na úřadech práce „nejsou lidi“, kteří by splňovali jejich požadavky, nezbývá firmám nic jiného, než hledat mezi svými současnými zaměstnanci, kdo by byl ochoten si zvýšit kvalifikaci v potřebném oboru. Firmy takto mohou zvyšovat odborné vzdělávání svých zaměstnanců díky podpoře Evropské unie.
Krnov první v republice
V Krnově má dlouhou tradici železniční opravárenství historických i moderních vozů.
Krnovská firma Lakovna Zega se rozhodla jako první v republice využít nabídku dvou nových oborů v oblasti profesního vzdělávání. Prostřednictvím úřadu práce se spojila se školitelskou firmou Metal profesní vzdělávání Ostrava. Sedm zaměstnanců se přihlásilo do vzdělávání v oboru mechanik kolejových vozidel a sedm v oboru mechanik motorových lokomotiv. Přestože běžní žáci a studenti mají prázdniny, zaměstnanci lakovny po letech zas usedli před tabuli a na lavici si otevřeli školní sešity.
„Například vzdělávání svářečů nebo stavařských profesí vám dnes zajistí desítky firem, ale tyto dva železničářské obory máme akreditované jako jediní v republice,“ představil své obory ředitel Metal profesní vzdělávání Ostrava Michal Perout.
Co je profesní vzdělávání
Toto takzvané profesní vzdělávání je něco jiného než třeba rekvalifikace, které udělá z číšníka maséra. Je šancí například pro ty, kteří se vyučili nebo maturovali v daném oboru, ale moderní doba na ně klade úplně jiné nároky.
„Padesátiletý soustružník může být šikovný poctivý pracovník, ale to nic nemění na faktu, že se vzdělával v době, kdy počítače ani počítačově řízené stroje neexistovaly. Pokud inovace v daném oboru pokročily natolik, že firma potřebuje zvýšit vzdělanost svých zaměstnanců, může se obrátit na úřad práce, a ten zprostředkuje vhodného školitele, třeba nás, jako v tomto případě,“ doplnil Perout s tím, že úroveň vzdělání i obtížnost zkoušek u jednotlivých oborů je předepsána Národní soustavou kvalifikací.
Ministerstvo školství
Aby spolek Metal profesní vzdělávání Ostrava získal autorizaci a tím i oprávnění vydávat osvědčení o nově získané kvalifikaci, čekala ho spousta práce.
„Poptávka ze strany firem tu byla, ale nikdo školení v těchto železničářských oborech nenabízel. Proto jsme sami vyvinuli tento vzdělávací program jako jediní v republice. Abychom získali akreditaci, museli jsme mít zajištěné odborné školitele, kteří zvládají technickou odbornost a současně mají pedagogické předpoklady pro vedení teoretické i praktické výuky. Samozřejmě potřebujete i komisaře, kteří přezkouší absolventy při závěrečné zkoušce, aby odpovídaly určenému standardu,“ vysvětlil Michal Perout, co musí udělat firma zaměřená na profesní vzdělávání, aby získala povinný státní certifikát.
Tento typ vzdělávání zaměstnanců garantuje ministerstvo průmyslu a ministerstvo školství. Také proto má dokument o absolvování zkoušek podobnou hodnotu jako třeba výuční list.
Vzdělávání v montérkách
Přestože účastníci profesního vzdělávání musí sedět před tabulí jako běžní žáci či studenti, patří k jejich učení neodmyslitelně také montérky. Kromě sto hodin teorie je totiž čeká i 300 hodin praxe.
Při závěrečných zkouškách museli všichni prokázat, jak se orientují ve strojírenských normách a v technické dokumentaci strojů. Nad motory lokomotiv a podobnými zařízeními museli při zkouškách ukázat, že umí správně zvolit postup práce, vybrat odpovídající náhradní díly a nástroje na montáž i demontáž, odzkoušet funkčnost jednotlivých částí, poznat závady a opotřebení materiálu. Základem všeho ale stále zůstává ruční práce při řezáním, stříhání, pilování, vrtání, broušení nebo ohýbání při ohřevu.
Zdroj: Bruntálský a krnovský deník, Fidel Kuba