10.11.2015

Osm z deseti padesátníků, kteří hledají práci, pociťuje diskriminaci kvůli svému věku. Přitom šanci na uplatnění mají nejlepší za posledních sedm let. Důležité ovšem je, zda mají zájem dál se vzdělávat.

Ekonomice se daří a firmy v Česku nabízejí desetitisíce pracovních míst. Velkou šanci na novou slušnou práci mají v současnosti i padesátníci, kteří byli dlouhou dobu na trhu práce odstrkovanou skupinou a při výběrových řízeních běžně naráželi na diskriminaci kvůli věku. Podle odborníků nyní mnoho společností pracovníky s delší praxí vyloženě vítá.

I tak ale starší uchazeči o práci nic nezkazí, když budou s mladšími generacemi držet krok doplňováním vzdělání, případně profesními kvalifikacemi.

„Mnohé společnosti hledají zkušené odborníky s vhodnou kvalifikací. Vyšší věk tak v některých oborech může být i výhodou. Uchazeč však musí být schopen své dovednosti doložit,“ říká Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory České republiky. A to je někdy problém. Navzdory vysokému počtu volných pracovních míst situaci zaměstnanců nad 50 let často komplikuje fakt, že znalosti, které získali díky studiu, v průběhu let zastaraly.

Práce mimo obor? Nevadí

Nedávné šetření Národní soustavy kvalifikací ukázalo, že takřka 59 procent pracovníků ve věkové kategorii 50 až 65 let působí v jiném oboru, než který vystudovali. Proto jim potřebná kvalifikace, případně potvrzení o tom, co skutečně umějí, často zcela chybí. Přitom 35 procent mužů a žen v dotazníkovém šetření uvedlo, že další vzdělávání a rozvíjení znalostí a dovedností v oboru je pro ně v jejich věku zbytečné, čímž se jejich šance na uplatnění či kariérní postup snižují.

„Postavení věkové skupiny 50 plus není na pracovním trhu ideální, a proto by uchazeči v tomto věku neměli další vzdělávání podceňovat, neboť jim rozšíření kvalifikace může v očích zaměstnavatele významně pomoci,“ říká Ivo Jupa, hlavní manažer Národní soustavy kvalifikací.

Díky profesním kvalifikacím mohou zájemci získat certifikát, který je pro firmy potvrzením, že jeho držitelé jsou, bez ohledu na věk, vybaveni potřebnými znalostmi a dovednostmi pro vykonávání konkrétní profese. „A to znalostmi a dovednostmi, které byly ověřeny před měsícem nebo před rokem, ale rozhodně ne před třiceti lety, kdy uchazeči z věkové skupiny 50 plus opouštěli počáteční vzdělávání,“ dodává Ivo Jupa.

Změna je život. Ale máme z ní strach

Šetření ukázalo, že přes 58 procent zaměstnanců starších 50 let by bylo ochotno změnit svou pracovní pozici či obor, pokud by tento krok znamenal získání prestižnějšího zaměstnání a zlepšení vyhlídek do budoucnosti.

Ve významné změně v pracovní oblasti jim však často brání obavy, které opět pramení z vyššího věku a pochyb, zda jejich znalosti a dovednosti budou pro nového zaměstnavatele dostačující. Profesní kvalifikace jim mohou pomoci změnu pracovního zařazení uskutečnit. Ať už chce uchazeč dovednosti získat, nebo je potřebuje jen formálně doložit, přichází na řadu právě Národní soustava kvalifikací.

Ta umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž musí zasednout na několik let do školních lavic. Že má požadované znalosti a dovednosti, uchazeč potvrdí složením takzvané zkoušky z profesní kvalifikace. Jakým způsobem jich dosáhl, zkoušející už nezkoumá. „Ať už zájemce o získání profesní kvalifikace navštěvoval rekvalifikační kurz, případně se dané znalosti naučil sám, například ve stávajícím zaměstnání, je důležité reálně prokázat, že danou profesi opravdu ovládá,“ dodává Ivo Jupa.

Zdroj: finance.idnes.cz