29.07.2014

Spokojenost zaměstnavatelů s úrovní absolventů klesá. Ukázaly to průzkumy, které v letech 2004 až 2007 a v roce 2013 provedl Národní ústav pro vzdělávání.

Každého z nich se zúčastnila zhruba tisícovka zaměstnavatelů. Z jejich odpovědí vyplynuly největší výhrady ke snižující se kvalitě vyučených a maturantů. Při hodnocení absolventů vysokých škol bylo zhoršení mnohem mírnější.

 Průzkum se zaměřil na klíčové schopnosti, které jsou uplatnitelné na trhu práce bez ohledu na konkrétní profesi. U vyučených a maturantů považovali zaměstnavatelé za nejdůležitější čtení a porozumění pracovním instrukcím, ochotu učit se a zodpovědnost.

 Právě v těchto oblastech se přitom výrazně zvýšil podíl zaměstnavatelů, kteří pociťovali nedostatky, u každé z nich zhruba o dvacet procentních bodů. Například v ochotě učit se pociťovaly u vyučených nedostatky při prvním průzkumu přibližně dvě pětiny firem, při druhém to bylo už takřka 60 procent. Maturanti podle zaměstnavatelů zaostávají v první řadě v zodpovědnosti, míra nespokojenosti se zvýšila z více než čtyřiceti procent o přibližně dvacet procentních bodů.

 V případě vysokoškoláků firmy kladou důraz v první řadě na komunikační dovednosti. Na druhém místě uvedli schopnost řešit problémy, kde přitom vnímají největší nedostatky společně se samostatností v rozhodování a řídícími schopnostmi. Stěžovala si na to zhruba polovina zaměstnavatelů, přičemž výkyvy mezi oběma průzkumy byly maximálně kolem deseti procent.

 V případě maturantů mohou výhrady podle autorů průzkumu souviset také s tím, že se na pracovní trh dostávají absolventi bez studijních předpokladů. Čím dál větší podíl maturantů totiž v současné době míří na vysoké školy.

 Očekávání a nároky zaměstnavatelů jsou přitom přímo úměrné stupni dosaženého vzdělání. Například komunikační schopnosti považovalo v roce 2013 za důležité u vyučených 16 procent respondentů, u maturantů 58 procent dotázaných a u vysokoškoláků už 88 procent.

 Především firmy ze zpracovatelského průmyslu a oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu před všeobecnými znalostmi upřednostňují hlubší kompetence a specializaci pracovníků. Podle vedoucího oddělení pro analýzy trhu práce Jiřího Vojtěcha je však právě tento pohled problematický. 

"Zaměstnavatelé mnohdy očekávají, že jim školy poskytnou specializované pracovníky pro konkrétní pozice. Školy se ale své studenty snaží profilovat šířeji, jelikož širší profilace vytváří lepší předpoklady k úspěšnému uplatnění absolventů na pracovním trhu," uvedl. 

Podle Národního ústavu pro vzdělávání by řešením mohla být užší spolupráce zaměstnavatelů a škol, především u oborů s praktickým výcvikem. Navíc by firmy měly počítat s tím, že z pohledu jednotlivce bude kariéra spojena s celoživotním vzděláváním. V jeho rámci by měli lidé získávat specifické dovednosti spojené s výkonem konkrétní pozice.

Zdroj: nova.cz (čtk)