16.10.2013

Julie Mrkvicová z Jihlavy měla dokončenou základní školu, když nečekaně otěhotněla. Po skončení rodičovské dovolené chtěla začít pracovat, ale zjistila, že se základním vzděláním a bez odborné kvalifikace bude jen těžko hledat perspektivní zaměstnání. Na úřadě práce se dozvěděla o možnosti absolvování vzdělávacích kurzů pro dospělé, díky nimž si mohla doplnit vzdělání a získat certifikát o získaných znalostech a dovednostech.

Život někdy neubíhá po položených kolejích, své o tom ví i Julie Mrkvicová z Jihlavy. Bylo jí teprve patnáct let, právě dokončila základní školu a chystala se ve studiu pokračovat na stavební škole, když zjistila, že je těhotná. Narodila se jí dvojčata a nastal kolotoč povinností a péče o děti. „Byla jsem odkázaná na rodičovské příspěvky a sociální dávky, podporovala mě také má rodina. Vím, jak je vzdělání důležité, proto jsem chtěla během mateřské vystudovat hotelovou školu. Když mi však přestala chodit rodičovská podpora, musela jsem studia z finančních důvodů zanechat a začít shánět zaměstnání, abych své děti uživila,“ popisuje nelehkou situaci paní Julie. Najít práci ale nebylo na přeplněném trhu tak jednoduché, navíc pouze s dokončeným základním vzděláním. Proto se Julie přišla zaregistrovat na úřad práce. Zde jí sice pracovní místo nenabídli, ale řekli jí o projektu, který se zaměřuje na další vzdělávání dospělých a je zakončen kvalifikační zkouškou s certifikátem, který má u zaměstnavatelů stejnou váhu jako vysvědčení. 

Mám práci, ale nebylo to zadarmo

Julie si vybrala obor pohostinství. „Práce v gastronomii mě vždy zajímala a studium na hotelové škole mi už dalo nějaké základy. Postupně jsem absolvovala kurzy Příprava teplých pokrmů a Jednoduchá a složitá obsluha hostů.“ Kurzy podle jejích slov rozhodně nebyly oddychové, naopak šlo o časově náročnou výuku, při které se Julie dozvěděla plno nových věcí. Každý kurz trval zhruba pět měsíců a účastníci se věnovali teorii pohostinství, obsluze hostů i přípravě pokrmů, následně své znalosti uváděli do praxe přímo v provozovnách restaurací. Mnoho účastníků nutnost takového nasazení nečekalo, a tak v průběhu kurzu odstoupili. „Spousta lidí si myslí, že to zvládnou levou zadní a že budou jen sedět ve třídě, koukat a během kurzu pobírat dávky. Pak jsou ale samozřejmě překvapení, že je to spíše o práci a musí skoro každý den na provozovny,“ vysvětluje paní Mrkvicová. Lidé by si měli podle ní před přihlášením do kurzu uvědomit, že jeho absolvování není nic jednoduchého a měli by se zamyslet nad tím, jestli jsou skutečně odhodlaní kvůli získání kvalifikace něco obětovat.

Po splnění povinných hodin teorie i praxe předstoupili uchazeči k profesní zkoušce skládající se z teorie a praktické části. Z hodin i praxí v provozovnách si podle paní Mrkvicové odnesli účastníci dostatek zkušeností, aby nebyli zadáním zaskočeni a byli ho schopni splnit. Zkoušející byli sice přísní a vyžadovali od všech stoprocentní nasazení, zároveň ale byli velice nápomocní a studenty podporovali. „Zkoušky jsem absolvovala úspěšně a takřka ihned poté, co jsem kurz dokončila, mě oslovil majitel jedné z restaurací, kam jsem chodila na praxi. Podepsala jsem s ním roční smlouvu a pracuji jako pomocná kuchařka,“ pochvaluje si Julie.

Zpětně hodnotí paní Mrkvicová absolvování kurzu i zkoušky jako zásadní rozhodnutí svého života. „Vždycky jsem toužila mít vzdělání, ale kvůli dětem to zkrátka nešlo. Teď si konečně budu moct dodělat nástavbu s maturitou a získat práci už by pro mě neměl být problém,“ říká Julie optimisticky a své vyprávění uzavírá slovy: „Mám práci, výplatu a hlavně jsem ráda, že se nějakým způsobem uplatním a postarám o rodinu. Nebylo to ale zadarmo.“

Je potřeba zvýšit povědomí o možnostech dalšího vzdělávání

„Lidé by měli mít větší povědomí o možnostech dalšího vzdělávání,“ říká Vlasta Vičanová z Gastronomické akademie, kde paní Julie absolvovala kurzy a získala osvědčení o profesní kvalifikaci. Paní Vičanová má zkušenosti se vzděláváním lidí v oblasti gastronomie a snaží se, aby se o možnostech dalšího vzdělávání dozvěděli jak možní zájemci, tak i zaměstnavatelé. „Národní soustavu kvalifikací považuji za výborný projekt, většina našich absolventů nalezne díky kvalifikačním zkouškám uplatnění. Mnohdy jim najdeme práci u firem, se kterými spolupracujeme, a zaručíme se jim za ně. Absolventům poskytujeme poradenství i zpětně, protože se často jedná o mladé lidi do 25 let, kteří nemají s pracovním prostředím žádné zkušenosti,“ doplňuje k tématu Vlasta Vičanová.