26.01.2015
V prostějovské firmě MUBEA si vybrali mezi nezaměstnanými vhodné uchazeče a zaškolili je pro výkon dělnických profesí.
Hledání jehly v kupce sena připomíná podle Kateřiny Krausové, vedoucí personálního oddělení společnosti Mubea v Prostějově, nábor zaměstnanců do výroby. Mubea je strojírenská firma, která dodává součásti pro automobilový průmysl a ročně nabírá až stovku lidí. „Základem naší výroby je technologie tváření za studena a další s tím související technologie, které jsou v České republice unikátní a ve školách se nevyučují. Proto je pro nás obtížné obsazovat pozice výrobních specialistů, seřizovačů, obsluhy a údržby strojů a zařízení,“ říká Krausová. Dlouhodobě se Mubea potýká zejména s problémem získávání lidí na pozici dělník ve strojírenské výrobě. „Jelikož ve výrobě se některé operace a úkony dají naučit, a není proto nutně potřeba, aby k tomu měl člověk strojírenské vzdělání, rozhodli jsme se zkusit najít lidi s potenciálem pro práci ve výrobě mezi nezaměstnanými na úřadu práce, a to v projektu rekvalifikací hrazených z evropských peněz,“ říká Krausová.
Tento typ rekvalifikace je financován v rámci evropského projektu Vzdělávání a dovednosti pro trh práce z Evropského sociálního fondu. Rekvalifikace je napojena na Národní soustavu kvalifikací, v níž je i profese dělník ve strojírenské výrobě. To znamená, že absolvent dané rekvalifikace na závěr skládá zkoušku pod dohledem autorizovaného orgánu – vzdělávací společnosti, která je oprávněna rekvalifikace pořádat. „Organizátorem a garantem takovýchto rekvalifikací je vzdělávací společnost, která vzejde z výběrového řízení vyhlášeného úřadem práce,“ vysvětluje Jiří Luňáček, koordinátor projektu Vzdělávání a dovednosti pro trh práce z krajské pobočky Úřadu práce v Olomouci. Brát jen ty, kteří pracovat chtějí Klíčové při rozhodování o tom, zda do projektu jít, pro Mubeu bylo, že si sama mohla vybrat pro rekvalifikaci lidi. „Hlavními kritérii pro první kolo výběru lidí z evidence úřadu práce pro nás byl dobrý zdravotní stav, protože ve výrobě jde o fyzicky namáhavou práci na směny, spolehlivost, motivace a chuť pracovat a učit se novým věcem,“ říká Krausová. Úřad práce předal personálnímu oddělení na tři desítky možných kandidátů, z nichž dvacet bylo pozváno na pohovor s mistrem.
„Pro mě bylo základní hledisko, aby uchazeči měli chuť se dál vzdělávat v jiném oboru, než do té doby vzděláni byli nebo v němž dosud získali zkušenosti. Z osobního pohovoru s nimi vycítíte, kdo do toho jde s obavami nebo s chutí pracovat a učit se novým věcem. Důležité pro mě bylo zjistit i jejich zkušenost s manuální prací. Dostavili se lidé z různých oborů – kuchaři, číšníci, tesaři, pekaři, dělníci, kteří dělali výkopové práce. Při pohovoru snadno poznáte, zda se chce dotyčný pustit do rekvalifikace, i když se zmíníte o fyzické zátěži. Každému jsem hned na začátku otevřeně řekl, že pokud se jim do takové práce nechce, ať mi to rovnou sdělí a nebudeme se vzájemně zdržovat. Někteří to opravdu hned vzdali a zůstali ti, kteří měli zájem,“ svěřuje své zkušenosti z výběrového řízení mistr Ondřej Žák, vedoucí výrobního úseku firmy Mubea. „Musím ale říci, že mě příjemně překvapilo, že z té dvacítky lidí polovina vyhověla kritériím výběru a opravdu vážně s rekvalifikací začala,“ dodává Žák. Má-li srovnat úroveň pracovních výsledků během zaškolování lidí z evidence úřadu práce s těmi, kteří se sami hlásí na inzerci a pak také procházejí zapracováváním, nevidí podstatný rozdíl.
Pod dohledem mistra se učí vyrábět Rekvalifikace trvá čtyři týdny, jedna část je věnována vstupnímu školení, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a teoretické výuce. Tu zajišťoval Vzdělávací institut Prostějov. Druhá, praktická část v rozsahu 80 hodin probíhala přímo ve výrobě. Účastníci rekvalifikace trávili dva týdny v provozu, kde začíná výroba stabilizátoru. Učili se zpracovávat materiál, svařovat, tvářet, lakovat. „Snadno jsme si mezi nimi během praxe vybrali ty, kteří měli k práci u nás dobré předpoklady,“ říká Žák. „Pokud jsme měli nějaké pochyby, vyzkoušeli jsme si ještě některé účastníky kurzu na jiném pracovišti, zda by jim to tam nešlo lépe,“ dodává Žák, který přínos rekvalifikace pro firmu hodnotí velmi pozitivně a vítá její opakování.
„I pro účastníky kurzu je to motivující. Přesvědčí se, že i když zpočátku nemají konkrétní požadované dovednosti a vzdělání, tak to nemusí být handicap pro získání práce ve firmě, která se jim jevila jako nedosažitelná meta. Lidé, kteří se mi osvědčili, jsou důkazem toho, že to jde,“ uvádí Žák.
„Učili jsme se všechno možné – svařování, lakování, seřizování, vedoucí naši práci denně hodnotili. Nejtěžší bylo zvyknout si na pracovní režim, ale když si člověk řekne, že chce, tak se do toho postupně dostane,“ říká František Hynšt, absolvent rekvalifikace, který je už zaměstnán v provozu vulkanizace. Je rád, že se do výběru pro rekvalifikaci dostal a že ji úspěšně dokončil složením zkoušky a získal certifikát. Ví, jak obtížné je práci získat. Nedostudoval obor opravář zemědělských strojů na Švehlově střední polytechnické škole v Prostějově a skončil jako nezaměstnaný, rok se marně snažil najít uplatnění.
Ze dvou běhů tohoto typu rekvalifikace obdrželo certifikát 14 účastníků. O další běh má Mubea zažádáno. Avšak samotnou rekvalifikací to pro firmu ještě neskončilo. Po ní požádala Mubea úřad práce o poskytnutí příspěvku na vytvoření společensky účelného místa pro nové pracovníky. „To už jsou finance poskytované z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, které nesouvisejí se zmíněnou rekvalifikací,“ vysvětluje Luňáček. Jelikož vyřízení žádosti nějakou dobu trvá, nabídla Mubea úspěšným rekvalifikantům dohodu o práci na dobu určitou, než se žádost vyřídí. „Ochota účastníků jít po rekvalifikaci na kratší brigádu byla pro nás dalším signálem o každém z nich, zda to s prací u nás myslí vážně,“ říká Krausová. Mubea byla jednou z prvních společností v Olomouckém kraji, které se do rekvalifikací na míru v projektu Vzdělávání a dovednosti pro trh práce pustily. „Trend zájmu o tento typ rekvalifikace se od loňska zvyšuje, například se realizují i v oborech montér elektrických rozvodů, šička, obsluha CNC,“ popisuje situaci Jiří Luňáček.
Zdroj: Hospodářské noviny, Alena Kazdová