29.04.2015

Kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění by okamžitě vyměnilo pozici i profesní obor na 70 procent lidí z Ústeckého kraje. Vyplývá to ze závěrů aktuálního průzkumu Národní soustavy kvalifikací (NSK).

Podle průzkumu je v Ústeckém kraji pouhých 39 procent zaměstnanců spokojených se svým zaměstnáním. Pracovníky ve 41 procentech případů trápí malé platy, pětině vadí mizivé vyhlídky kariérního vzestupu a dalších 20 procent z nich si stěžuje na monotónnost zaměstnání.

            Sedm z deseti obyvatel Ústecka by kvůli lepším pracovním podmínkám či spokojenosti změnilo zaměstnání, 27 procent lidí by chtělo zůstat v oboru a 42 procent z nich by dnes klidně volilo i úplně jiný profesní obor, než kterému se v současnosti věnují.

            Změnit profesi na takovou, po které je u firem větší poptávka, přitom dnes není díky profesním kvalifikacím žádný problém.

            „Na profesní změně láká lidi vidina lepšího finančního ohodnocení a práce v oboru, který by je bavil či zajímal,“ informoval Právo hlavní manažer projektu NSK Ivo Jupa.

            Od změny lidi v produktivním věku odrazují často překážky, které lze však snadno překonat.

            „Polovina z nich se bojí, že by v regionu jinou práci nenašla, 39 procent odrazuje dočasná ztráta příjmů a 19 lidí ze 100 si říká, že nemá pro jinou práci kvalifikaci,“ shrnul Jupa.

            Zájemci mají možnost získat potřebné potvrzení o vzdělání prostřednictvím úřadu práce.

            „V posledních pěti letech umíme čerpat prostředky v rámci nejrůznějších projektů na vzdělávání uchazečů, problémem je to, že uchazeči musejí chtít,“ uvedl vedoucí referátu poradenství krajské pobočky úřadu práce Jiří Pánek.

            V Ústeckém kraji činil na konci února podíl nezaměstnanosti 10,7 procenta. Ve všech ostatních krajích je pod desetiprocentní hranicí. V evidenci úřadů práce na severu Čech je přes 61 tisíc lidí.

            „Čím déle je člověk v evidenci, o to více ztrácí chuť se na trh práce vrátit,“ uvedl Pánek. Chuť pracovat má podle něj zhruba třetina ze všech uchazečů.

            NSK umožňuje zájemcům získat celostátně uznávaný certifikát o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout na několik let do školních lavic. Že má požadované znalosti a dovednosti, potvrdí dotyčný složením takzvané kvalifikační zkoušky. Jakým způsobem jich dosáhl, zkoušející už nezkoumá.

            „Mohl navštěvovat rekvalifikační kurz nebo se to klidně naučit sám, důležité je prokázat, že danou profesi opravdu ovládá,“ vysvětlil Jupa a dodal: „Chceme pomoci lidem, kteří usilují o nové profesní cíle. Získané osvědčení jim jejich cestu usnadní.“

            Pokud tak chtějí lidé měnit práci, kvalifikaci si mohou doplnit, a to i souběžně se současným zaměstnáním ve svém volném čase.

            Uchazeči z řad nezaměstnaných navíc mají šanci, že náklady spojené s rekvalifikací plně uhradí úřad práce v případě, že absolvují rekvalifikační kurz a poté úspěšně složí závěrečnou zkoušku.

            Osvědčení o získané kvalifikaci má pak celorepublikovou platnost, třeba jako výuční list, a uznávají ho i nejvýznamnější zaměstnavatelé. V Ústeckém kraji je to třeba Spolek pro chemickou a hutní výrobu.

            „Uchazeči o zaměstnání, kteří se mohou prokázat osvědčením o profesní kvalifikaci, jsou v naší firmě velmi vítáni. Národní soustavu kvalifikací ale chystáme využít i pro interní práci se zaměstnanci. Část z nich totiž budeme podle standardů NSK v budoucnosti vzdělávat. Slibujeme si od toho srovnání a hlavně výrazné zvýšení celkové kvalifikovanosti zaměstnanců v oblasti chemické výroby,“ shrnuje přínosy profesních kvalifikací personální ředitel Spolku pro chemickou a hutní výrobu Petr Hetto.

            Na seznamu NSK je na 700 profesí, u kterých je možné získat státem ověřenou kvalifikaci.

 

Zdroj: Právo, 28.4.2015